Castel dell'Ovo (česky Vaječný hrad nebo Hrad zlatého vejce) je středověký hrad ve městě Neapol. Leží na skalnatém ostrůvku Megaride při pobřeží nedaleko centra města. Nezvyklý název hradu vychází ze středověké legendy, podle níž měl římský básník Publius Vergilius Maro magické vajíčko. To prý umístil v základech předchůdce stavby nynějšího hradu, aby jej tak posílilo. Pokud se vajíčko rozbije, stihne celou Neapol pohroma. Vergilius, který žil v 1. století př. n. l., v Neapoli zemřel a byl pohřben.
Ostrůvek Megaride byl osídlen již v 6. století př. n. l. řeckými kolonisty z nedalekého opevněného pobřežního města Cumae, které leželo západně od Neapole mezi dnešními obcemi Bacoli a Pozzuoli. Řekové zde založili první historické centrum nového města. V 1. století př. n. l. si na ostrově nechal postavit římský patricij Lucius Lucinius Lucullus velkolepou vilu, zvanou Castellum Lucullanum. V 5. století ji nechal západořímský císař Valentinianus III. opevnit. V r. 476 zde byl vězněn poslední římský císař Romulus Augustus a r. 492 tu raně křesťanský spisovatel a mnich Eugippius založil v někdejší Lucullově vile klášter. Zbytky budov z římských dob byly v 9. století zničeny místními obyvateli, aby nepadly do rukou Saracénům. Dnešní hrad byl vybudován Normany ve 12. století a během jejich vlády byl jedním z královských sídel. Jeho význam začal slábnout během vlády sicilského krále Karla I. z Anjou, který v letech 1279-1282 založil nový hrad Castel Nuovo a přemístil se tam i se svým dvorem. Castel dell'Ovo se pak stal sídlem královských úředníků a místem, kde byl uložen státní poklad. Dnešní podoba stavby pochází z 15. století, z doby vlády aragonské dynastie. Během tzv. italských válek byl hrad poškozen střelbou francouzského a španělského dělostřelectva. V r. 1799 z hradebních děl stříleli republikáni do příznivců Bourbonské dynastie. Až do r. 1963 sloužil hrad k vojenským účelům. Vlastní hrad má tvar obdélníku o stranách 200 a 45 metrů. Ze strany hráze je chráněn vysokým polokruhovým bastionem. Hrad dnes slouží pro konání výstav a jiných kulturních akcí a jako vyhlídkové místo. Za hradem je dlouhý výběžek, který kdysi pravděpodobně sloužil jako přístav. V 19. století vznikla na ostrůvku u východní stěny hradu malá rybářská osada Borgo Marinari. Tato osada existuje dodnes a je známá především díky svému přístavu a četným restauracím.Text: historie
6.6. 2023 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací Wikipedie a různých webových stránek)
|
Přihlášení |
