Na místě dnešního hradu stalo už v 9. stol. sídlo místních králů rodu Mac Giolla Phádraig někdejšího království Osraighe. Roku 1172 přišli do těchto míst anglo-normanští rytíři v čele s Richardem de Clare, hrabětem z Pembroke (známým též jako Strongbow) a postavili si zde dřevěnou pevnost. Vyvýšené místo, na kterém stála, umožňovalo kontrolovat blízký brod na řece Nore a křižovatku důležitých cest. Dřevěná pevnost byla později nahrazena kamenným hradem Kilkenny Castle (irsky Caislean Chill Chainnigh). Hrad nechal postavit Richardův synovec William Marshal, hrabě z Pembroke. Stavba hradu čtvercového půdorysu s věžemi v každém rohu byla dokončena roku 1213.
V r. 1270 zdědil hrad po své matce sir Gilbert De Bohun, který jej vlastnil až do své smrti v r. 1381. Po jeho smrti hrad přešel do královského majetku a král jej roku 1391 prodal významné rodině Butlerů, konkrétně Jamesi Butlerovi, hraběti z Ormonde. Hrad se stal sídlem rodiny Butlerů, která jej vlastnila do r. 1967. V 17. stol. byl hrad v držení Jamese Butlera, vévody z Ormondu, který byl na rozdíl od zbytku rodiny protestant a počátkem irských válek (1641 - 1653) byl zástupcem Karla I. v Irsku. Přesto se z hradu v průběhu válčení stalo hlavní sídlo irské katolické konfederace a nejvyšší rada konfederace sídlila na hradě mezi lety 1642-1648. James Butler žil v té době v Dublinu. Zmiňovaný vývoj měl za následek to, že hrad roku 1650 obléhalo vojsko Olivera Cromwella a byla poničena východní a severovýchodní křídla hradu. Tato křídla byla poté stržena. Po svém návratu z exilu nechal James Butler roku 1661 hrad přestavbou zmodernizovat na pohodlnější zámek. Během této přestavby mj. vznikl hlavní vstup v jižním křídle. Během 18. století hrad postupně pomalu chátral, což naznačuje, že rodina Butlerů neměla peníze. To se změnilo po sňatku Johna Butlera, 17. hraběte z Ormondu, s Annou Wandesford z Castlecomeru. V průběhu 19. století došlo k přestavbě hradu, především severního a jižního křídla. Rodina se snažila při přestavbě vrátit hradu jeho původní středověký ráz. Poslední obléhání hradu proběhlo v r. 1922 během irské občanské války, ale sídlo samotné nebylo zásadně poškozeno. Škody na hradu byly nicméně opravovány řadu dalších let. Roku 1935 prodala rodina Butlerů veškeré zařízení hradu (s výjimkou rodinné sbírky obrazů a tapisérií) v aukci Martinu Breyerinovi za 6.000 liber. Po prodeji se rodina přestěhovala do Londýna. Roku 1967 přenechal markýz Arthur Butler, hrabě z Ormondu opuštěný a chátrající hrad za symbolickou cenu 50 liber národu. Během 20. století došlo k opravám hradu, který je i s pozemky ve správě Office of Public Works. Hrad s přilehlými zahradami a parkem byl otevřen pro veřejnost roku 1976.Text: historie
25.12. 2010 - Jan Ptáček (doplněno redakcí podle http://en.wikipedia.org; http://www.kilkenny.ie)
|
Přihlášení |
