Caernarfon

Caernarfon je jednodílný hrad o půdorysu číslice 8 s Horním nádvořím na východě, Dolním nádvořím na západě a zúženou částí mezi nimi. Podle české hradní terminologie jde o francouzský kastel (hrad s věžemi, které vystupují před hradbu a umožňují tak boční střelbu neboli flankování). Označení francouzský kastel se však v Británii nepoužívá.

Hrad má dohromady sedm velkých obytných polygonálních věží a jednu malou Cisternovou věž, taktéž polygonální. Navíc má dva polygonální dvouvěžové branské domy (twin towered gatehouse), tzv. Královu bránu (King’s Gate) a Královninu bránu (Queen’s Gate). V obou případech dvojice věží mezi sebou svírá portál brány, který tak chrání boční střelbou. Králova brána v severní části hradního opevnění je dnes jediným vstupem do hradu. Za portálem brány je mezi oběma věžemi dlouhý branský průjezd. Na vnitřní straně nebyl branský dům nikdy dokončen. Jeho interiéry se tak otevírají do nádvoří. Při pohledu na jeho torzo lze vidět šmorcování - řady vazebních kamenů od země až k cimbuří, připravených k navázání budoucího zdiva. Přímo nad průjezdem brány byla (nebo měla být) hradní kaple. Její hrotité okno je situováno mezi oběma věžemi nad portálem brány. V nejvyšším druhém patře měl být velký sál. Na východním konci hradu se nachází taktéž nedostavěná Královnina brána. Její portál se nachází vysoko nad ulicí před hradem. To je dáno tím, že východní část hradu byla postavena kolem motty (uměle navršeného hradního vrchu) původního hradu ze 12. století. Zemina motty byla po dostavění kamenného hradu rozhrnuta proti hradbám. Horní nádvoří hradu je tak dnes daleko výš než okolní terén. Východní část hradního opevnění má na vnější straně skarp (šikmé zdivo u paty hradních zdí). Ten je zejména na jižní straně pod Cisternovou věží vysoký minimálně 6 metrů. Může se jednat o kamenné obezdění motty. Věže a hradby východní části hradu by tak stály ve svahu motty. Cisternová věž (Cistern Tower) obsahuje cisternu (nádrž na dešťovou vodu). Zajímavostí je že cisterna se nachází v horní části věže a pod ní je klenutá místnost. Voda sem byla sváděna ze střech a ochozů. Dnes je Cisternová věž nezastřešená, takže stále obsahuje dešťovou vodu, ta pak prosakuje klenbou do místnosti pod ní. Na západním konci hradu se nachází Orlí věž (Eagle Tower), hlavní obydlí krále. Síla jejího zdiva je přibližně 5 metrů. V jejím západním průčelí je vodní brána, která poskytovala vstup do hradu z moře. Přízemní sál pak sloužil jako vstupní vestibul. V síle zdiva věže je spousta chodeb, schodů a malých komnat. Jedna z těchto komnat byla malou soukromou kaplí s okénkem namířeným k východu. Věž je korunovaná třemi malými strážními věžemi. Cimbuří je původní ze 13. století. Další věže hradu jsou Královnina věž (Queen’s Tower), Komořího věž (Chamberlain Tower), Černá věž (Black Tower), Severovýchodní věž (North-East Tower), Sýpka (Granary Tower) a Studniční věž (Well Tower). Studniční věž obsahuje studnu, která tak byla situovaná poblíž hradní kuchyně. Voda se z ní do kuchyně rozváděla olověnými trubkami, které jsou stále k vidění. Studniční věž nedostala v 19. století podlahy a není zastřešená. Lze tak z jejích horních částí obdivovat hloubku jejího vnitřního prostoru. Kvalitní kvádrové zdivo hradu je na vnější straně zdobeno úzkými horizontálními pásy z kamene odlišné barvy. Jejich účelem bylo napodobit zdi imperiální Konstantinopole a zdůraznit tak mimořádné postavení hradu. Král Eduard I. Konstantinopol navštívil v rámci deváté křížové výpravy. Kromě hradu je ve městě k vidění městské opevnění a na východním okraji města vykopávky římské pevnosti Segontium.

Text: popis
30.4. 2013 - Pavel Semple

Zdroje
(Arnold Taylor, 'Caernarfon Castle', South Western Printers, CADW, 2001)