Kopec Bučín, s nadmořskou výškou 444 m.n.m., se vypíná necelý 1 km jihovýchodně nad obc Tetčice. Oblast kolem Bučína je součástí Přírodního parku Bobrava. Dokládá se zde obecně osídlení již ve starověku a na mapách se můžeme setkat se symbolem zříceniny, situované na vrchol kopce, respektive těsně pod ním a dočteme se, že se zde nachází zbytky gotického hradu pánů z Tetčic, Dokonce prý slabě dochované zbytky paláce a obytné věže. V jiných průvodcích se zase hovoří o zbytcích hradiště, se stejnými pozůstatky. Můžeme se tedy domnívat, že jde o stejné místo, jinak ovšem interpretované. Rozdílné je taky situování na mapách, jak internetových, tak těch klasických. Zkrátka všude se hovoří o jasných zbytcích a s jistotou o hradu či hradišti. V každém případě, mé osobě se dosud nepodařilo dostat k odborné literatuře či k nějakému serióznímu archeologickému výzkumu o této části Přírodního parku Bobrava a okolí Bučína. Pokud nějaký existuje nebo má někdo další informace, budu vděčný za upozornění kde ho hledat. Jediné co se mi podařilo s jistotou ověřit, je skutečnost, že se na úpatích kopce do konce 16.století pěstovala vinná réva a že kopec byl za druhé světové války útočištěm bojujících vojáků.
Budeme se tedy řídit nejčastější lokalizací místa na kopec Bučín, či těsně pod jeho vrchol. V těchto místech opravdu jakési zbytky lidské činnosti jsou, ale jsou to válečné zákopy (potvrzené místními pamětníky) a dokonce lze několik metrů on nich najít ve stromech vyryté zašlé zprávy a podpisy vojáků, kteří si tak možná krátili dlouhou chvíli. Vzhledem ke znalostem místního terénu je tak toto určení z mého pohledu problematické. Je však zase pravdou, že třeba východně, asi 400 m od vrcholu kopce se dá vysledovat náznak valu, pravidelně po desítkách metrů s vyvýšením. Je však otázkou, zda opět nejde o nějaké zbytky válečných či jiných úprav nebo zda skutečně jde třeba o zbytek opevnění stovky let starého. Okolní utváření terénu nahrává spíš první možnosti. Terén v okolí vrcholu je spíše plochý a pro stavbu hradu a především pro obranu naprosto nevhodný. Několik výběžků se nachází až mnohem dál, směrem na západ a na sever, ale žádný nenese stopy úprav. I když ty samozřejmě mohl setřít čas, pokud nebyly nějak výrazné. Například asi 400 m severně je ostrožna pro středověký hrádek jako stvořená. Tvar i polohu má výtečnou. Možná tam právě....kdo ví. Podle mého názoru však v blízkém okolí vrcholu Bučína středověký hrad stát nemohl. Pokud stál někde ve vzdálenějším okolí, je tato pravděpodobnost větší, ale stále malá. Kopec Bučín a celý jeho plochý vrchol každopádně nese známky lidské činnosti na každém kroku. Množství dlouze se táhnoucích prohlubní, různých valů, či menších depresí jsou více než časté. Snad bychom mohli uvažovat o mnohahektarovém hradišti a z různých náznaků valů spojit jeho obvod. Toto lze však jen s velkou dávkou fantazie. Můj závěr je tedy ten, že osídlení tu asi ještě dřív než ve středověku existovalo, tak jak se traduje a že šlo o spíše o nějaký lehčeji opevněný, mnohahektarový areál, jehož zbytky již téměř zanikly, či je lze stěží v terénu vysledovat. O středověkém hradu prozatím nelze mluvit, pokud někdo skutečně neobjeví jeho místo. Mimochodem, v nadsázce se hrad jmenuje i na oficiálních stránkách obce. Po bocích kopce se táhnoucí pruhy valů, více než opevnění připomínají zaniklé vinice či zbytky jiné zemědělské činnosti, která je tu ještě před několika stoletími doložená. Rod pánů z Tetčic, který se v souvislosti s údajnými zbytky hradu zmiňuje, tak spíše sídlil na nějakém zaniklém opevněném dvorci přímo v obci, která se poprvé zmiňuje v roce 1349. Možná tehdy se přesunul život z vrcholu kopce sem. I když to je dost nepravděpodobné, protože osídlení podobných kopců začíná a končí se starověkem. Rok 1349 je mimochodem také uváděn jako první zmínka o hradu na turistických průvodcích. Můžeme se tak domnívat, že došlo k omylu a datum se hradu opravdu netýká a patří k obci. Jako Tetčice se tak zatím označují spolehlivě průkazné zbytky hradiště popsaného pod jiným heslem na tomto webu, přestože je od Tetčic vzdálené 3.5 km východně. Možností je také existence nějakého opevnění na masivu Skalka (kam mnoho místních odkazuje) od tohoto hradiště vzdáleného necelých 500 m, kde lze však pouze předpokládat, pokud by tomu tak bylo, nějaký strážní objekt. Sídlo ve smyslu tvrze či hrádku však nikoliv.Text: historie
4.2. 2008 - Roman Řezáč
|
Přihlášení |
