Ze slovanského hradiště se dochovaly zbytky zemního opevnění na západě, severu a východě využité později jako příkop a val hradu.
Jak potvrdil archeologický výzkum M. Vízdala provedený počátkem 80. let 20. století, byl nejstarší hrad z přelomu 13. a 14. století nevelká stavba tvořená oválným jádrem o osách 17 a 13 m. Jádro bylo obehnáno oválem hradby, která je na jihozápadě přibližně pravoúhle zalomena. Nejedná se však o břit namířený proti příchozímu nepříteli, zalomení mělo ryze účelový důvod – do takto vzniklého kouta jádra byl na spáru vestavěn hranolový palác, jediná kamenná stavba hradu. Bohužel dnes nevíme, zda převyšoval obvodovou hradu a měl tedy charakter věžovitého donjonu, či zda zůstával za hradbou skryt (v takovém případě by šlo typologicky o hrad s plášťovou hradbou). Vstup byl veden (poté, co čtvrtkruhem obešel hradní pahorek) kulisovou bránou prolomenou v severním oblouku hradby. Takto jednoduchý hrad mocným a vlivným Drugethům nepostačoval a během 14. století jej výrazně rozšířili. Skromnou plochu vedle staršího paláce na jižní straně oválného jádra zaplnil trojdílný palác. Jeho nevelké lichoběžné v přízemí valeně zaklenuté místnosti přilepené k obvodové hradbě však obytnou plochu hradu příliš nerozšířily, proto byl východně od jádra na podlouhlém spočinku postaven další palác na nepravidelném oválně zakončeném půdorysu. Na plošině severně od jádra vzniklo lichoběžné předhradí, z jeho zástavby (pokud nějaká existovala) se nedochovaly žádné stopy, i obvodová hradba z větší části zanikla kromě západního úseku, ve kterém je dodnes otvor jednoduché kulisové brány. V letech 1486-88 nechal Štěpán Zápolský zbořit východní hradbu předhradí a toto prodloužit k východu o novou část zvanou dnes dolní hrad. Na hraně vrcholové plošiny zde byla postavena obdélná dvouprostorová obytná budova. Dochovalo se z ní pouze torzo s valeně klenutým přízemím a částí obvodových zdí patra. Jednoduchá kulisová západní brána předhradí byla zesílena obdélným předbráním a od jihu ji nově pokryla podkovovitá bašta. Exponovaná západní strana hradu byla nadále posilována, v první čtvrtině 16. století zde byly postaveny dvě masivní polygonální bašty. Jedna byla přilepena k obvodové hradbě jádra nad zmiňovanou podkovovitou baštou a zesilovala tak dále obranu západní brány, druhá byla vysunuta dále k západu a kryla tak další úsek přístupové cesty do hradu. Obě bašty byly poměrně komfortně vybaveny, minimálně horní z nich (z dolní se mnoho nedochovalo) byla zastřešena a vytápěna, o čem svědčí dochovaný komín a zlomky pozdně gotických a renesančních kachlových kamen nalezené při archeologických výzkumech. Celý těmito baštami pokrytý cca 40 m dlouhý oblouk proměnil někdy kolem roku 1575 Mikuláš Drugeth v nové západní předhradí. Ani v něm se nedochovala žádná zástavba, mnoho nezbylo ani z obvodové hradby předhradí, takže jeho jediným zbytkem je torzo mohutné hranolové brány na jihozápadě. Obnova hradu po dobytí Rákoczyho vojsky roku 1644 se omezila pouze na opravy škod, po dalších 40 letech byl hrad opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.Text: historie
3.8. 2010 - Zany
|
Přihlášení |
