Athlone

Hrad stojí ve městě na pravém (západním) břehu řeky Shannon. Dochovaly se pouze části původního kruhového jádra hradu o průměru přibližně 55 m, zakomponované do protinapoleonské pevnosti z přelomu 18. a 19. století. Jádro hradu zaujalo vrchol motty, která pochází z 12. století. Motta může patřit původnímu irskému hradu z roku 1129, případně mohla být navršena na irském opevnění Anglonormany na konci 12. století. Hrad sloužil k obraně dřevěného mostu, který zde překračoval řeku. Západní konec mostu stál přímo u jihovýchodní paty motty. Okolní terén je rovinatý, kromě řeky neměl hrad žádnou přírodní ochranu. Západně od něj se navíc táhne od jihu na sever esker. Irské slovo eiscir je dnes ve své anglické formě esker celosvětově používaný geologický termín, označující terénní hřbet vzniklý nánosem štěrku, písku a kamení během tání ledovců v době ledové. Na eskeru dnes stojí část západního města, které je tak alespoň zčásti chráněno před povodněmi. Esker znemožňoval pohled k západu, potenciálně mohl poskytnout nepříteli vyvýšenou polohu k útoku.

V roce 1210 zahájil královský místodržící Jan de Gray stavbu kamenného hradu. V té době byl na vrcholu motty postaven polygonální donjon (obranná a obytná věž). Z jeho ochozu bylo možno kontrolovat dění na eskeru. V roce 1211 se na hradě zřítila věž. Tato událost je dnes připisována příliš chvatné výstavbě kamenného hradu na mottě, jejíž zemina ještě nemusela být dostatečně usedlá. Není ale známo, o kterou věž šlo. Kromě donjonu měl hrad také flankovací hranolové věže v obvodové hradbě, která kopírovala obvod motty. Stejně jako donjon byla hradba polygonální. Brána do jádra hradu byla na severní straně, na místě dnešního vstupu. Na severní a východní straně stálo pod jádrem hradu předhradí. To začínalo na jižní straně přímo u mostu. Zde je možno předpokládat jednu ze dvou bran předhradí s přímým vstupem na most a obchodní cestu. Ve východním opevnění jádra hradu byla výpadní branka, která umožňovala rychlý přístup k mostu a bráně z jádra hradu. Východní část předhradí zabírala prostor dnešního nábřeží. Na severní straně stál dvouvěžový branský dům (twin-towered gatehouse), který byl znám jako věž Connacht. Byla to obdélná stavba s dvojicí válcových flankovacích věží v severním vstupním průčelí. Ty mezi sebou svíraly portál brány. Jde o typický prvek anglické hradní architektury 13. a 14. století. Z předhradí dnes nezbylo vůbec nic. Bylo zničeno dělostřelbou v roce 1691. Dobové zdroje uvádějí, že věž Connacht vzdorovala nejdéle. Spolu s předhradím byla zničena také východní strana jádra hradu, především renesanční palác ze 16. století. Výbuch střelného prachu v roce 1697 zničil hradní donjon. Na jeho základech dnes stojí desetiboká polygonální věž z doby přestavby hradu na protinapoleonskou pevnost (1793-1812). Věž je široká 14,5 m, je mnohem nižší než ta původní. Na všech stranách má arkýře se střílnami. Pouze nesourodé nadzemní zdivo patří původnímu donjonu, který byl o něco málo širší. Ze středověkého hradu dnes stojí jedině západní úsek obvodové hradby jádra hradu s vysokým skarpem. Při přestavbě na protinapoleonskou pevnost byly dostavěny chybějící úseky hradby na severní a východní straně jádra hradu. Na jižní straně byla postavena kasárenská budova. Na východní straně jsou dnes dvě válcové flankovací bašty. Jižní bašta je ze 16. století, ta severní je pozdější. Ve čtyřicátých letech 19. století byl postaven dnešní most přes řeku. Ve srovnání s původním mostem stojí několik desítek metrů proti proudu řeky na opačné severní straně hradu. Západní konec mostu se silnicí zabírá severní část bývalého předhradí.

Text: popis
6.2. 2022 - Pavel Semple

Zdroje
(brožura R. Sherlock, Athlone Castle, Westmeath County Council, 2016)