Angerbach

Hrad Angerbach stával pod městečkem Kožlany na zalesněném ostrohu obtékaném z jedné strany Javornicí a z druhé Hradeckým potokem. V době existence hradu se rozlévala voda obou toků doširoka a vytvářela pod ním bažinu a nepřístupné údolí. Dnes protíná toto údolí s velkým rybníkem silnice, vedoucí z Rakovníka přes Kralovice do Plzně.

První zmínka o Kožlanech je z r. 1230, kdy je král Václav I. postoupil cisterciáckému klášteru v nedalekých Plasích za 200 hřiven stříbra. V r. 12380 však vyměnil Kožlany s plaským klášterem za ves Žihli. V příštích letech zde dal postavit lovecký hrad, uvedený v pramenech poprvé v l. 1240 a 1245 pod jménem Nový hrádek, ale r. 1250 již Angerbach. R. 1313 držel ve Kožlany Ota z Kožlan, snad levoboček Viléma Zajíce z Valdeka. Ota byl pravděpodobně i správcem hradu, kde snad i sídlil. R. 1351 povýšil Karel IV. ves Kožlany na městečko s právem týdenního trhu. Tehdy sídlil na hradě purkrabí. V r. 1360 postoupil Karel IV. hrad Angerbach a městečko Kožlany s vesnicemi Zavidovem, Chmelišťnou, Všesulovem, Broumy, Újezdcem a Mlečicemi za 1000 kop grošů rýnskému knížeti Janovi, levobočku bavorského vévody Rudolfa II. V r. 1361 však náležely Kožlany s Angerbachem opět Karlu IV. Po jeho smrti v r. 1378 připadly pod správu královského hradu Týřova. R. 1422 připsal král Zikmund celé Křivoklátsko i s Týřovem přednímu vůdci katolické strany Alešovi Holickému ze Šternberka. Proti němu podnikali až do r. 1424 výpady husitští hejtmané bratři Absolon a Žibřid, pocházející z Chříče nedaleko Kožlan. V těchto bitkách byl pravděpodobně vypálen i hrad Angerbach pod Kožlany a od té doby je zříceninou. Hrad pod Kožlany je uváděn v listinách, knihách a katastrálních mapách pod jménem Angerbach, Angerpach nebo Handrbach či Handrboch. Tuto zříceninu zakreslil na své mapě Chorographia totius dominii Plassensis M. F. Vogt, řeholník kláštera v Plasích (zemřel 1730). Také J. Schaller uvádí „rozpadlý Angerpach“ s Kožlany. Jeho existenci obšírně zdůvodnil a popsal V. Kočka v l. 1918 a 1930. Protože však rovněž hrad Týřov nad Mží, pod jehož správu náležel hrad Angerbach u Kožlan od r. 1361, byl uváděn pod německým jménem Angerbach, docházelo k častým záměnám. Teprve archeologický průzkum pod vedením dr. Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu ČSAV dosvědčil, že Angerbach u Kožlan byl na rozdíl od středověké pevnosti Týřova jen loveckým hradem. Angerbach u Kožlan byla hrázděná stavba, opevněná příkopy a sypanými valy, které jsou dokladem přechodu slovanského hradištního opevnění ke středověkému. Obytná budova byla postavena na špici ostrohu a odděloval ji příkop a val, na němž stála jiná budova, chráněná dalším příkopem a valem. Přes příkopy vedly dřevěné mosty. Vstup do hradiště byl pouze ze západní strany, z lesa zvaného Královská hora. Dnes je celé hradiště zarostlé jehličnatým lesem, vysázeným r. 1891, a základy hradu jsou přikryty nánosem hlíny a jehličí. Kámen ze zříceniny byl rozebírán a využit na stavbu obecního mlýna pod Angerbachem a na jiné stavby. Dosud jsou však dobře zachovalé valy a příkopy.

Text: historie
28.12. 2003 -