Nevelká židovská komunita se ve Frýdku usadila nejpozději na konci 16. století, kdy se o ní činí v listině z roku 1584 první zmínka. Z nejvýznamnějších židovských rodin počátku 18. století je možné zmínit Munky a Löwy, kteří se živili obchodem, vinopalnictvím či výběrem mýta. Další rodiny přišly do Frýdku a okolí po připojení Haliče k habsburské monarchii v roce 1772.
Na počátku 19. století už byla zdejší židovská komunita poměrně početná, ale přesto neměla svého rabína. Nábožensky spadali frýdečtí židé pod rabinát ve vzdáleném Těšíně. S ekonomickým rozmachem, který měl za následek i vyšší společenské postavení podnikatelských židovských rodin ve Frýdku, si zdejší komunita vyjednala zřízení vlastní náboženské obce a rabinátu. Nedlouho po založení místního židovského spolku bylo přikročeno i ke stavbě vlastní synagogy, templu. Pro tento účel získala židovská obec od majitele panství arcivévody Albrechta pozemek na severní straně tzv. Štěpnického údolí, pod mariánskou bazilikou, při ulici Drei Pruttek Strasse (U tří prutků, dnes slepá část staré Revoluční ulice). Představa synagogy v blízkosti katolického poutního chrámu vyvolala mezi obyvateli Frýdku nesouhlas a samotná městská rada stavbu zamítla, ale okresní soud se postavil na stranu židovské obce a záměr posvětil. Stavba, vystavěná podle projektu frenštátského architekta Miloše Zapletala, v letech 1864 - 65, byla slavnostně vysvěcena 14. 9. 1865 těšínským rabínem Samuelem Friedmannem. Na počátku 90. let 19. století bylo z důvodu narůstajících nároků na kapacitu synagogy rozhodnuto o přestavbě, kterou v roce 1893 provedl stavitel Rudolf Aulegk. Zvýšením krovů bylo umožněno zřídit dvě nové galerie a navýšit tak kapacitu. Budova synagogy byla vystavěna jako jednoduchá obdélná jednolodní stavba v tehdy moderním tzv. maurském novorománském slohu. Trojosé průčelí obrácené do hlavní ulice, mělo mělce vystoupený jednoosý vstupní rizalit, vytažený nad vrhol štítu do podoby segmentově ukončené atiky, v níž byly umístěny tzv. desky úmluvy s desaterem (tzv. aseret ha-dibrot). Vzadu navazovalo na loď synagogy polygonální ustoupené presbyterium, doplněné po stranách nízkými přístavky. Parcela, na níž stála synagoga, byla pěkně upravena do podoby malého parčíku, který byl od cesty oddělen kovaným plotem se zděnými sloupky. V noci ze 13. a na 14. června 1939 (uvádí se někdy kolem půl druhé v noci) se odhodlala zradikalizovaná část místních Němců pod vlivem evropských událostí k akci a židovskou svatyni zapálili. Ohořelé trosky synagogy stály pak ještě takřka rok, a ačkoliv bylo zachovalé obvodové zdivo vyhodnoceno jako dostatečně bezpečné a možné obnovy, úřady, poplatné době nacistické okupace, daly z důvodu "bezpečnosti" v roce 1940 synagogu strhnout. Až do 70. let 20. století pak zela plocha po bývalé synagoze prázdnotou a alespoň parčík byl udržován. Při celkové asanaci historického Frýdku však vzal parčík za své a dnes je zde pouze neudržovaná zelená plocha. Jedinou památkou na synagogu a židovské spoluobčany je sousední budova č. p. 1280 v Revoluční ulici, která sloužila jako židovská škola. Původně měla budova bohatě zdobenou neorenesanční fasádu, která, stejně jako mnohé jiné architektonicky cenné objekty a prvky ve Frýdku, vzala za své.Text: historie
11.10. 2019 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
dle článků J. Poláška (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) a T. Adamce (Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku)
|
Přihlášení |
