Ve Velké Vsi, dříve též zvané Velkoves (německy Grossdorf) byl v letech 1902–1903 německou luteránskou církví postaven kostel Zmrtvýchvstání Páně (též zvaný
kostel Vzkříšení, německy Auferstehungskirche). Kostel vznikl podle plánů architekta Heinricha Wolfa z Vídně v německém novorenesančním slohu s prvky secese. V září 1903 byl kostel slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk, zato majitel náchodského panství a patron kostela kníže Friedrich Schaumburg-Lippe prý odjel, když nebylo vyhověno jeho žádosti o stažení velkoněmeckých praporů. Prvním duchovním působícím v kostele se stal vikář Kanzenberg. V letech 1907–1909 byla ke kostelu přistavěna, s kostelem slohově jednotná fara. Kolem stavby rovněž vznikl velkoryse řešený park s altánem. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 kostel připadl státu a od roku 1947 přešel do výhradního užívání církve československé (dnes Církev československá husitská). Z kostela zmizela dekorativní výmalba, zejména kvůli německému nápisu v oblouku nad kněžištěm. Kostel byl vymalován bíle a pod okny v roce 1950 vznikla freska, která v duchu socialistického realizmu vykládá text z Matoušova evangelia. V roce 1997 kostel s pozemky církev darovala Diakonii. Po smrti faráře byl však majetek převeden sociálnímu družstvu Diakonie Broumov. Ta opravila střechu, ale záhy začala kostel i faru užívat jako skladiště materiálu. Dnes je kostel vyprázdněn a půjčován náboženské obci, která se jinak schází v malé modlitebně pod kůrem.Text: historie
27.8. 2024 - Luděk Vláčil
Zdroje
brožura z kostela
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Zmrtvýchvstání_(Velká_Ves)
|
Přihlášení |
