První legální evangelická bohoslužba od třicetileté války proběhla ve Velimi 29. 5. 1783. Zdejší věřící žádali o přenechání minimálně využívaného katolického kostela, což nebylo císařem povoleno. Místo toho proběhla v období 30. 6.–24. 10. 1784 stavba tolerančního kostela v západní části vsi spolu s farou a školou.
Rozvoj helvetské obce ve Velimi pokračoval a tak bylo nutno původní malý kostel roku 1854 rozšířit. Výsledkem je pozdně klasicistní trojlodí s bočními tribunami, uzavřené na západě okrouhlým presbytářem s hrotitými okny. Hlavnímu východnímu průčelí dominuje osová hranolová věž s bicími hodinami. Z vnitřního zařízení jsou nejzajímavější barokní vyřezávané lavice (kolem roku 1680), přenesené z malostranského dominikánského kláštera. Severně od kostela stojí fara z roku 1871 s dominantními gotizujícími okny v ose hlavního průčelí. Za oběma budovami se rozkládá hřbitov, na kterém se zachovala řada umělecky pozoruhodných náhrobků z druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Dominuje mu Husova mohyla z roku 1915 a pomník evangelických obětí I. světové války. Celý areál je památkově chráněný, od počátku 20. let 20. století jej spravuje Českobratrská církev evangelická. Jižně od vstupu na hřbitov stojí bývalá evangelická škola (dnes zcela zmodernizovaný rodinný dům), na jehož severní stěně najdeme desku s biblickým citátem.Text: historie
4.12. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle webové stránky http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/
|
Přihlášení |
