První zmínka o obci Lozice pochází z nedatované listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z doby kolem r. 1131. V r. 1161 disponoval částí Lozic i český král Vladislav I. Do poloviny 16. století patřila ves Lozice k panství hradu Rychmburk, poté se stala majetkem Slavatů z Chlumu a Košumberka. Filip Kinský prodal r. 1823 Lozice Karlu Alexandrovi knížeti z Thurn-Taxisu. Thurn-Taxisové byli vrchností v Lozicích až do r. 1850, kdy byla patrimoniální správa nahrazena správou státního zřízení okresních úřadů a obecních samospráv.

Evangelický kostel Českobratrské církve evangelické, s jehož výstavbou se začalo r. 1783 brzy po vydání tolerančního patentu a za hmotné podpory majitele chroustovického panství hraběte Filipa Kinského, byl dostavěn r. 1784. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu v centru obce.
Ačkoli se v okolí přihlásilo víc než dostatečné množství evangelíků do církve a byl tu již r. 1784 postaven toleranční kostel se hřbitovem, byly nakonec Lozice souhrou okolností připojeny ke sboru v nedalekých Dvakačovicích. Teprve r. 1838 byl v Lozicích ustaven filiální sbor s vlastním farářem. Když r. 1843 vznikl samostatný evangelický sbor, byla r. 1844 v Lozicích postavena také fara.
Původní evangelický kostel v Lozicích plně respektoval omezení daná patentem Josefa II. a byl zcela nenápadný. Teprve r. 1911 byl podstatně přestavěn, když byla přistavěna nad vchodem v podélné ose dominantní věž a v interiéru naopak zrušena podélná toleranční dispozice. Z r. 1911 pochází též vnitřní zařízení a kruchta. Stalo se to za faráře Františka Odstrčila (1859-1921), který v Lozicích působil v letech 1907-1921. Přestavbu projektoval arch. J. Veselský.
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lozicích je nyní v působnosti seniorátu chrudimského a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Text: historie
4.6. 2021 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978)