Po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. se začali obyvatelé řady obcí ve středních Čechách hlásit ke dříve zakázané víře. Vzhledem k omezenému výčtu tolerovaných vyznání se většinou jednalo o helvétskou (kalvínskou) církev. Vrchnost na mnoha panstvích se snažila tento proces brzdit (pragmatickým důvodem byla zřejmě obava z poklesu významu patronátních práv ke katolickým kostelům).
Na panství Obříství byl toleranční patent vyhlášen až s půlročním zpožděním 9. 2. 1782. Mluvčím zdejších evangelíků se stal Josef Plocek z nedalekých Byškovic, k tolerované církvi se v krátké době přihlásilo 113 rodin. Následujícího roku (29. 5. 1783) dorazil na Plockovo pozvání János Végh, absolvent bohosloví v Sarospataku (Šarišský Potok). Příchod uherských duchovních byl pro nově vznikající sbory jednou z mála možností získání kvalifikovaných sil. Véghovým příchodem začíná existence regulérní protestantské obce, která v Libiši funguje dodnes. Majitel panství Obříství, hrabě Věžník, se snažil činnost sboru maximálně ztížit. Pod jeho nátlakem musel Végh odejít z Libiše do Byškovic, až po osobní audienci u císaře Josefa II. se na jeho přímý příkaz mohl 18. 2. 1787 vrátit. Sbor se provizorně scházel ve stodole domu čp. 15 na dnešním Libušině náměstí. Problémy se získáním pozemku pro důstojnou modlitebnu a hřbitov vyřešil nakonec paradoxně libišský katolický farář, který pro tento účel poskytl část farního pole v jižní části obce. Stavba začala 27. 4. 1788 položením základního kamene, první bohoslužba se v ní konala 30. 11. 1792. Véghovo působení v Libiši připomíná dodnes dochované rozvržení interiéru podle zvyklostí uherských kalvinistů, deska s textem žalmu 51,20 ve staré maďarštině a především náhrobky, umístěné u vchodu do kostela, pod nimiž jsou pochováni Végh a jeho žena Judith. Kostel se dochoval dodnes s minimálními změnami. Od prosince 1918 jej převzala Českobratrská církev evangelická, která vznikla spojením českých kalvinistů a luteránů. V interiéru kromě původního zařízení najdeme pamětní desku Mistra Jana Husa z roku 1915 a malou destičku na místě, kde ještě čtyři dny před svým sebeobětováním seděl příslušník zdejšího sboru Jan Palach.Text: historie
9.3. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle http://www.libis.cz/evangelicky_kostel.htm
|
Přihlášení |
