V r. 1899 došlo v Kraslicích k znovuzaložení samostatné evangelicko-luterské obce. Rozhodnutí postavit v Kraslicích evangelický kostel a faru padlo na počátku 20. století. První plány, k jejichž realizaci však nedošlo, vypracoval v letech 1908–1912 architekt Fritz Kohl z Plavna (Plauen). Teprve potom, co německý evangelický spolek Gustav-Adolf z Lipska věnoval značnou část finančních prostředků na stavbu kostela a zprostředkoval německého architekta Otto Bartninga (1883-1959), vznikla druhá projektová dokumentace. Ta byla schválena v květnu 1911 a v červenci 1911 byl položen základní kámen. Na stavbě kostela se finančně podílely kromě kraslických evangelíků také spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů. Již po jednom roce byla stavba dokončena a 7. července 1912 byl kostel slavnostně vysvěcen.
Po 2. světové válce byli němečtí evangelíci donuceni odejít z Kraslic. Krátce po odsunu německého obyvatelstva vznikl Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sokolově s kazatelskou stanicí Kraslice. V polovině 80. let byly kostel i fara rekonstruovány. V r. 2006 byly vyměněny svislé trámy, držící špičku věže a r. 2008 byly opraveny varhany. V r. 2011 měla kraslická stanice asi 160 členů, z toho se pravidelně aktivně zúčastňovalo života sboru asi 25 lidí. Věž kostela slouží výjimečně jako vyhlídková věž i pro veřejnost, zpravidla jen během konání nějaké veřejné akce v Městských sadech. V současnosti je kostel kazatelskou stanicí farního sboru Českobratrské církve evangelické v Sokolově a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 2020 je kostel s farou chráněn jako kulturní památka ČR. Součástí této chráněné památky i opěrná zeď se zábradlím a dvě jednoramenná schodiště vedoucí k hlavnímu vstupu.Text: historie
28.12. 2022 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
