Evangelické artikulární kostely na Slovensku byly povoleny podle usnesení Šopronského sněmu v článcích čili artikulech č. 25 a 26 z r. 1681, podle kterých musela být celá stavba ze dřeva, bez věže a bez použití železa. Musela být postavena za jeden rok s vchodem odvráceným směrem od dědiny. Habsburští úředníci navíc dělali vše pro to, aby co nejvíce snížili trvanlivost artikulárních staveb. Na základě článku 26 si mohli evangelíci postavit v každé stolici 2 kostely.
Doba výstavby artikulárního kostela v Istebném není známa, ale z dostupných dokumentů se předpokládá, že byl postaven na konci 90. let 17. století (nejčastěji se uvádí r. 1686,1688 a 1689). Kazatelnu nechala zhotovit zemanská rodina Bajcsiových (Bajči) již v roce 1686 a následně ji darovala kostelu. Oltář sv. Trojice byl postaven v roce 1698 na náklady rodiny Kellemessyových, což dokazuje rodinný erb na vrcholu oltáře. Chrám zřejmě získal současnou podobu až roku 1730. U kostela vznikla evangelická fara, škola a roku 1731 i samostatná zvonice. V roce 1768 byly pořízeny varhany. V roce 1871 byly vnější srubové stěny obity svislým bedněním. Současná fara byla postavena v letech 1837-1838. Chrám v Istebném byl ve 20. století zmodernizován, má elektrické vedení a některé prvky původní výzdoby byly změněny. Dnes slouží jako evangelický farní kostel augsburského vyznání.Text: historie
8.1. 2023 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://istebne.sk/obec/kronika/pamiatky-v-obci/, https://sakralne-pamiatky.webnode.sk/istebne-unesco/ a další