Nyní chrám představuje souhrn několika arménských architektonických stylů. V sovětském období vliv katedrály, jako celého náboženského života v zemi, upadal, nicméně se získáním nezávislosti opět nabral na síle. Dnes je katedrála duchovním centrem všech Arménů a rovněž nejnavštěvovanějším místem v Arménii. Ečmiadzinská katedrála je de facto součástí klášterního komplexu, v němž se nachází i několik dalších chrámů a budov. Dnešní Ečmiadzinská katedrála má křížový půdorys s centrální kupolí se čtyřmi volně stojícími pilíři a čtyřmi apsidami, které jsou v interiéru polokruhové a v exteriéru polygonální. Centrální křížový pilíř rozděluje vnitřek chrámu na devět stejných částí. Současná podoba v mnohém odráží práci arménských malířů, kteří v 18. a 19. století na stěnách vyobrazili scény ze Starého zákon a arménské světce. Dřevěné dveře do katedrály byly vyřezány v Tbilisi roku 1888. Kamenná podlaha chrámu byla v 50. letech 20. století vyměněna za mramorovou.
Ačkoliv má exteriér katedrály spíše asketický či střídmý ráz, najdeme na něm několik dekorativních prvků, mj. reliéfy sv. Pavla a sv. Thekla či kříž s řeckými nápisy. Katedrála byla roku 2000 zanesena do seznamu světového dědictví UNESCO. Městu Vagharšapat se také přezdívá arménský Vatikán. Město dříve neslo název Ečmiadzin.Text: popis
30.7. 2021 - Pavel Vítek
Zdroje
https://www.rodon.cz/ikony/Chramy-a-klastery/ecmiadzinska-katedrala-vagharsapat-armenie-1721
|
Přihlášení |
