Bylo nebylo, byl jeden (Vyše)hrad a na tom (Vyše)hradě byl domeček a v tom domečku bydlela Popelka. Se svojí jmenovkyní z pohádky Boženy Němcové toho měla hodně společného. I jí nachystal osud řadu ústrků a i ona, chudé děvče z venkova, se s nástrahami života obdivuhodně popasovala. V mnohém se ale ty dvě Popelky lišily. Do té vyšehradské se nezamiloval švarný princ, ale student teologie a pozdější výběrčí daní. A místo paláce bydlela v úřadovně vyšehradského akcízu. Její život nebyl pohádkou, přesto – nebo snad právě proto – je fascinujícím příběhem o talentu, všestrannosti a odolnosti.
