V roce 1868 zemřel Karel Chotek, majitel nedalekého zámku ve Velkém Březně. S jeho smrtí vyvstala potřeba vybudovat na panství důstojné místo jeho posledního odpočinku. Z tohoto důvodu jeho žena, hraběnka Marie Chotková, roz. Berchtoldová, oslovuje známého východočeského architekta a stavitele Františka Schmoranze staršího s žádostí o návrh rodinné hrobky.
Ta byla postavena o rok později, roku 1869. Jedná se o centrální novogotickou stavbu z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty s fiálami. Stanová střecha je osazena velkou růžicích gotických tvarů. Vnitřní prostor je sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Návrh od architekta Františka Schmoranze staršího původně počítal, že hrobka bude mít i boční věž. Proč nakonec vypadá stavba jinak, nevíme. Samotné vybudování hrobky podle architektonického návrhu dostala na starost firma Alwina Köhlera. Náklady se podle dostupných informací vyšplhaly přes 30 tisíc zlatých. Do neogotické stavby byli postupně pochováváni všichni členové velkobřezenské větve Chotků, kromě posledního majitele zámku Karla Marii Chotka, jeho ženy Livie a jeho tety Olgy. Hrobka sloužila svému účelu až do sedmdesátých let 20. století, kdy byly ostatky, ve snaze ochránit je před vandaly, převezeny na starý litoměřický hřbitov. Zapomenutí Chotkové tam dnes odpočívají v malé, prosté, latinsky označené hrobce kousek od původního hrobu Karla Hynka Máchy. Dokumenty, související se stavbou hrobky jsou uloženy v rodinném archivu Chotků ve Státním oblastním archivu v Praze.Text: historie
29.5. 2013 - Mgr. Kateřina Valešová, zdroj Musil M., Hladíková D. Státní zámek Velké Březno. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 2008; www.usti-aussig.net; www.velkobrezensko.cz
