K bitvě u Kůzové mělo dojít roku 1424 během ústupu po neúspěšném Žižkově obléhání Plzně. Husité údajně po bitvě u Malešova, v počtu 7 tisíc pěších, pět set jízdních bojovníků a tři sta vozů se střetli s početnější hotovostí katolických pánů Hanuše Krašovského, Hanovce ze Švamberka, Hynka Krušiny, Viléma Švihovského, Buriána Calty, Kalhota z Rabštejna a města Plzně. Jan Žižka ustupoval na východ od Kralovic a katolické vojsko na něj zaútočilo ze severu od Bílence, Bukova, Petrohradu a Jesenice. Husité vybudovali na obranu valy a možná proto ke skutečné bitvě nedošlo. Vojska vypálila vsi Kůzovou, Smrk, Lhotu, Zdeslav, Drahouš, dvůr Plaveč a tvrze Smrk a Hlubokou, ale dovolila Žižkovi spořádaně ustoupit až k husitskému Žatci. Vesnice Kůzová boje nepřežila a byla obnovena až roku 1697 Kolovraty. Událost popisuje nepříliš věrohodný autor, plaský řeholník Johann Georg Vogt (1669-1730) a v jiných kronikách není zmíněna. Přes všechny pochybnosti ale středověký původ zbytků sypaného valu v lese prokázal záchranný archeologický průzkum roku 2014.
Text: historie
26.7. 2015 - Martin Prudký podle Rakovnicko v husitském revolučním hnutí - J. Kos, Výroční zpráva Muzea a galerie severního Plzeňska 2014, Středověká stavební kultura městečka Kralovic - M. Pavuková
|
Přihlášení |
