Popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června 1621

Kat Mydlář vynesl dvanáct hlav popravených hned odpoledne po vykonané exekuci ve dvou putnách, tak jak mu bylo nařízeno, na Staroměstskou mosteckou věž a tam je z horního ochozu jednu po druhé vystrčil nabodnuté na dlouhých železných prutech v drátěných koších, aby byly všechny zdola dobře viditelné. Šest jich pak trčelo z věže na staroměstskou stranu a šest na opačnou stranu směrem k Menšímu Městu pražskému, právě nad vstupem na vlastní most.

Na hlavu hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika, a stejně tak i na hlavu doktora práv Jiřího Hauenschilda, položil podle příkazu také jejich odťaté pravice, kdežto na hlavu univerzitního rektora Jana Jesenského položil jeho jazyk, který mu ještě před popravou zaživa vyřízl.
Hlavy byly pro výstrahu všem stále na očích. Jako kdyby se proti této děsivé výzdobě Staroměstské mostecké věže vzbouřila sama příroda, prudký déšť příštího jara zviklal některé železné pruty s drátěnými koši natolik, že 11. března roku 1622 spadla i s košem na mostní stranu věže hlava Prokopa Dvořeckého z Olbramovic a brzy nato ještě další hlava. Obě spadlé hlavy však musely být na příkaz císaře znovu umístěny na ochoz věže a vystaveny nadále s ostatními pro výstrahu všem poddaným a na posměch poraženým, neboť Ferdinand II. byl ve své kruté mstě důsledný a neoblomný.
Pouze hlava pana Jáchyma Ondřeje Šlika odtud byla po roce katem sňata, neboť císařský majestát dne 9. května roku 1622 vyhověl prosbě hraběnky Šlikové a povolil jí vydat hlavu popraveného manžela, aby ji mohla důstojně uložit do hrobu k pohřbenému tělu. Všech zbývajících jedenáct hlav však dál potupně trčelo z horního ochozu Staroměstské mostecké věže na její východní i západní stranu vystaveno rozmarům počasí a zvolna tam zahnívalo v drátěných koších na železných prutech.
Tak tomu bylo až do roku 1631, kdy spolu se saskými vojsky, která obsadila velkou část Čech včetně Prahy, přišlo alespoň na krátkou dobu velké množství pobělohorských exulantů, kteří nechali 20.11. 1631 hlavy sejmout a po smutečních obřadech je pohřbít na neznámém místě.

Text: historie
17.8. 2003 -