Historie města Raabs an der Thaya (česky Rakousy nad Dyjí) se začíná psát někdy po roce 1156. Tehdy majitel zdejšího hradu Konrád II. založil na protějším břehu Dyje městečko. V r. 1192 Konrád II. zemřel a s ním po meči vymřel rod hrabat z Rakous. Dědictví si rozdělily Konrádovy dcery. Anežka, provdaná za bavorského hraběte z Hirschberka a Dollnsteinu, získala hrad a západní polovinu panství. Starší Sofie, choť Fridricha ze Zollernu, získala východní polovinu panství s městečkem v podhradí a také úřad norimberského purkrabího. Sofie však svůj díl roku 1200 prodala vévodovi Leopoldovi VI. Babenberskému a ten sem dosadil své ministeriály. Roku 1252 hrabství získal český král Přemysl Otakar II., jenž je spojil a přidělil je lénem hrabatům z Hardeggu (Hardekové). Po vymření Hardeggských po meči v roce 1260 majetek dostal Vok I. z Rožmberka (1220-1262). Po Otakarově smrti v roce 1278 byl Vokův syn Jindřich nucen odevzdat léno Rudolfu Habsburskému. Ten východní část panství s městečkem zastavil roku 1283 Štěpánovi z Maisova. Od roku 1358 hrad s městem vlastnil rytíř Albrecht z Puchheimu, jehož potomkům Rakous patřil jako dědičné léno po dalších 350 let.
Zřejmě někdy koncem 1. poloviny 15. století bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. V 16. století se Puchheimové řadili k nejbohatším dolnorakouským šlechtickým rodům, jehož členové se vyznamenávali v bojích proti Turkům, při kterých získali také nové zkušenosti a ty použily při velké přestavbě hradu a opevnění po roce 1554. Ondřej II. z Puchheimu se zapojil do českého stavovského povstání (1618–1620) proti císaři Ferdinandovi II., za což byl prohlášen velezrádcem. V září roku 1620 hrad obsadilo vojsko a panství bylo konfiskováno. Po císařově smrti se však Rakous vrátil zpět Puchheimům. Poslední mužský příslušník Puchheimů, baron František Antonín, panství s hradem postoupil Františkovi z Quarientu a Raallu. Jeho potomci prodali Rakous roku 1760 baronovi Janu Kryštofovi z Bartensteinu. Časem městské hradby ztratily význam. Proto byla velká část opevnění v průběhu konce 19. a počátku 20. století rozebrána. Dodnes se nedochovala ani jedna z původních dvou městských bran. Stále však můžete, zejména na původním jihozápadním okraji města, spatřit dlouhé úseky opevnění s baštami a cimbuřím. Bašta na náměstí Hauptplatz byla zrekonstruována a slouží jako muzeum.Text: historie
3.10. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem- Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort -Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík, .http://www.muzeumznojmo.cz a další
|
Přihlášení |
