městské opevnění

Raabs an der Thaya

Historie města Raabs an der Thaya (česky Rakousy nad Dyjí) se začíná psát někdy po roce 1156. Tehdy majitel zdejšího hradu Konrád II. založil na protějším břehu Dyje městečko. V r. 1192 Konrád II. zemřel a s ním po meči vymřel rod hrabat z Rakous. Dědictví si rozdělily Konrádovy dcery. Anežka, provdaná za bavorského hraběte z Hirschberka a Dollnsteinu, získala hrad a západní polovinu panství. Starší Sofie, choť Fridricha ze Zollernu, získala východní polovinu panství s městečkem v podhradí a také úřad norimberského purkrabího. Sofie však svůj díl roku 1200 prodala vévodovi Leopoldovi VI. Babenberskému a ten sem dosadil své ministeriály. Roku 1252 hrabství získal český král Přemysl Otakar II., jenž je spojil a přidělil je lénem hrabatům z Hardeggu (Hardekové). Po vymření Hardeggských po meči v roce 1260 majetek dostal Vok I. z Rožmberka (1220-1262). Po Otakarově smrti v roce 1278 byl Vokův syn Jindřich nucen odevzdat léno Rudolfu Habsburskému. Ten východní část panství s městečkem zastavil roku 1283 Štěpánovi z Maisova. Od roku 1358 hrad s městem vlastnil rytíř Albrecht z Puchheimu, jehož potomkům Rakous patřil jako dědičné léno po dalších 350 let.

Zřejmě někdy koncem 1. poloviny 15. století bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. V 16. století se Puchheimové řadili k nejbohatším dolnorakouským šlechtickým rodům, jehož členové se vyznamenávali v bojích proti Turkům, při kterých získali také nové zkušenosti a ty použily při velké přestavbě hradu a opevnění po roce 1554. Ondřej II. z Puchheimu se zapojil do českého stavovského povstání (1618–1620) proti císaři Ferdinandovi II., za což byl prohlášen velezrádcem. V září roku 1620 hrad obsadilo vojsko a panství bylo konfiskováno. Po císařově smrti se však Rakous vrátil zpět Puchheimům. Poslední mužský příslušník Puchheimů, baron František Antonín, panství s hradem postoupil Františkovi z Quarientu a Raallu. Jeho potomci prodali Rakous roku 1760 baronovi Janu Kryštofovi z Bartensteinu. Časem městské hradby ztratily význam. Proto byla velká část opevnění v průběhu konce 19. a počátku 20. století rozebrána. Dodnes se nedochovala ani jedna z původních dvou městských bran. Stále však můžete, zejména na původním jihozápadním okraji města, spatřit dlouhé úseky opevnění s baštami a cimbuřím. Bašta na náměstí Hauptplatz byla zrekonstruována a slouží jako muzeum.

Text: historie
3.10. 2016 - Luděk Vláčil

Zdroje
publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem- Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort -Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík, .http://www.muzeumznojmo.cz a další