Městské opevnění v Kadani

Hradby nového královského města se stavěly zřejmě od konce vlády Přemysla Otakara II. až do hloubi 14. století. Byly vybaveny čtyřmi branami: Pražskou/Žateckou/Kovářskou na jihovýchodě, směrem do Špitálského předměstí neboli Starého města a k oharskému mostu, Prunéřovskou na severu, Mikulovickou/Svatou na západě a Vodní/Říční na jihozápadě. K východu vedla Katovská fotrna, kterou s náměstím spojuje údajně nejužší ulička v Čechách (mezi domy 76 a 77), překlenutá četnými prampouchy.

Po husitských válkách bylo opevnění razantně doplněno progresivními prvky aktivní obrany. Kolem celého vnitřního města byla postavena parkánová hradba s podkovovitými baštami, brány byly opatřeny předbraními a barbakány. Lehčím opevněním s šesti branami byla hájena i předměstí.
Po třicetileté válce význam opevnění poklesl, postupně bylo zastavováno parasitní zástavbou. Od 30. let 19. století bylo narušováno demolicemi: 1831 Prunéřovská brána, 1832 vnitřní Pražská brána, 1838 Vodní brána, 1862 předbraní Mikulovické brány, 1905 obranná věž na konci Věžní ulice, v tomto období i četné průrazy ulic. Zcela zanikla severozápadní část hradeb a opevnění předměstí. Naopak vnitřní Mikulovická (Svatá) brána byla v letech 1877–8 opravena. Kromě ní se dochoval zejména barbakán Pražské brány, velké bašty na severovýchodě a téměř souvislý úsek hradeb od hradu k někdejšímu minoritskému klášteru (státní okresní archiv).
Po II. světové válce došlo za cenu demolic řady cenných domů zejména na Špitálském předměstí (Starém městě) k odhalení hradeb a zpřístupnění parkánu. Velkou opravou hradby prošly od 70. do 90. let 20. století. Některé dochované bašty slouží jako obytné domy, jiné jsou přístupné jako restaurace.
Unikátně se v Mikulovické bráně dochovala kladka pro pohyb padací mříže na západní straně stavby. Během prací na budoucím Studentském náměstí byla roku 2015 odkryta část severozápadního úseku opevnění včetně mohutné dělostřelecké bašty.

Text: historie
13.12. 2008 - Ivan Grisa

Zdroje
dle Umělecké památky Čech, svazek 2 a K. Kuča, Města a městečka..., svazek 2