Pražská botanická zahrada byla jako osvětově naučné zařízení založena r. 1966 a podle původního megalomanského záměru měla zaujímat v Troji plochu 130 hektarů. K tomu však nikdy nedošlo. Realizace se vlekla a teprve po změně poměrů byla v r. 1992 na ploše 3 ha otevřena tzv. úvodní expozice, dnes označovaná jako orientální zahrada. Vévodí jí velká louka, která slouží k relaxaci návštěvníků a k výstavám uměleckých děl. Obklopují ji menší expozice a rybníček.
V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, založené roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímají asi 1,5 hektaru, z toho samotná japonská zahrada 0,67 hektaru. Japonskou zahradu navrhla a z velké části realizovala ing. Kamila Skálová. V hlavní části japonské zahrady je umělý horský potůček, japonské javory, rododendrony a bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti. Rovněž další prvky zahrady vyjadřují japonskou symboliku. V zahradě pravidelně probíhají výstavy bonsají. Od dubna 2004 byla pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku. V letech 1950–1953 byla obnovena a od r. 1995 je ve správě Pražské botanické zahrady. Svou rozlohou 3,56 ha je největší pražskou vinicí a tvoří významný podíl z celkových 11 ha aktuálně registrovaných pražských vinic. Býv. viniční domek byl upraven na celoročně přístupnou vinotéku. Lučinatá Stráň s roztroušenými dřevinami je prudký přírodní svah obrácený k jihu, který poskytuje vynikající pohledy na Prahu. Hornímu okraji dominuje od r. 2007 železná skulptura Lukáše Raise zvaná Lamy-Ona a On. Ve východní části Stráně se připravuje expozice medonosných rostlin a chovu včel a na okraji lesa byla r. 2014 instalována železná rozhledna (viz samostatné heslo). Nad Strání byla v r. 2007 otevřena tzv. severní expozice, kterou tvoří především pivoňková louka, mokřad s jezírkem a severoamerická polopoušť a prérie. Zalesněná část je postupně přeměňována na lesní biotopy severní Ameriky a východní Asie. Je tu též expozice stínomilných trvalek a stále zelených dřevin.Text: historie
14.10. 2015 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informačních materiálů Botanické zahrady hl. m. Prahy)
|
Přihlášení |
