Archeologické známky osídlení v prostoru dnešního města sahají do období 7000 let př. n. l. Nazaret je poprvé zmiňován v Novém zákoně. V době, kdy zde vyrůstal Ježíš Kristus šlo o malou nevýznamnou vesnici, která byla stranou veškerého tehdejšího dění. V roce 200 Sextus Julius Africanus uvedl, že ve vesnici Nazara stále žijí někteří židovští křesťané, kteří mají předky v Ježíšově příbuzenstvu. V roce 637 ovládli Galilei muslimové. V roce 1102 obsadili Nazaret křižáci pod vedením normanského rytíře Tankreda Galilejského. Křižáci pak drželi Nazaret v obdobích 1102-1187 a 1229-1263. Po dobytí města v roce 1263 nařídil sultán Bajbars vyhnat křesťany a zničit křesťanské kostely. Křesťané se do Nazaretu vrátili teprve v roce 1620. Během první arabsko-izraelské války (1948-1949) měli ve městě převahu arabští křesťané. Po příchodu muslimských uprchlíků ale převládli muslimové.
Bazilika Zvěstování stojí nad pozůstatky skalního obydlí, které bylo podle křesťanské tradice domovem Panny Marie. Od 1. století zde stál sněmovní dům (domus ecclesiae) ve tvaru synagogy. V roce 429 byl nad obydlím postaven byzantský kostel. Křižáci zde nechali ve 12. století postavit trojlodní románskou baziliku. Tu pak nechal sultán Bajbars po dobytí města v roce 1263 zbořit. Přikázal ale uchovat podzemní obydlí matky proroka Ježíše. V roce 1620 přišli do Nazaretu františkáni, kteří v roce 1630 zahájili stavbu nové baziliky nad obydlím Panny Marie. Tato bazilika byla malá a účelům poutníků nevyhovovala, byla proto v roce 1954 zbořena. Na jejím místě byla postavena současná bazilika ve stylu brutalizmu. Projekt na její stavbu vypracoval italský architekt Giovanni Muzia. Hrubou stavbu inauguroval v roce 1964 papež Pavel VI. (1963-1978). K jejímu vysvěcení došlo v roce 1969. Výzdoba baziliky pokračovala až do roku 1980 z finančních darů z celého světa. Bazilika patří františkánské Kustodii Svaté země.Text: historie
9.7. 2023 - Pavel Semple
Zdroje
(Wikipedie)
|
Přihlášení |
