Bazilika Proměnění Páně na hoře Tábor náleží františkánské Kustodii Svaté země a byla postavena na místě, kde se připomíná biblická událost Proměnění Páně. První bazilika zde vznikla mezi 4.–6. stoletím. V 10. století, a to roku 947 byla hora dobyta Araby a dostala se pod nadvládu kalifátu Abbásovců. Roku 1099 se křižákům podařilo klášter ovládnout a s pomocí benediktinů opevnit. Ve 12. století jej přestavěli křižáci. V této době zde vznikl také benediktinský klášter, původně vyňatý z pravomoci biskupa. V roce 1187 dobyl Tábor Saladin. Během křížových výprav se často měnilo obsazení. Od roku 1212 horu ovládli Ajjúbovci a stavby s výjimkou pevnosti pobořili. Roku 1229 ji dobyl maďarský král Ondřej II. Uherský. Roku 1263 se hory zmocnil mamlúcký sultán Bajbars. Ten zničil všechny křesťanské stavby na Hoře. Od roku 1621 se na hoře Tábor usadili františkánští mniši. Při syrské expedici Napoleona Bonaparta v roce 1799 francouzská armáda pod velením generála Jeana Baptisty Klébera v počtu asi tří tisíc vojáků zvítězila nad více než desetinásobnou přesilou špatně vyzbrojených osmanských Turků v údolí pod horou Tábor. Na přelomu 19. a 20. století se na hoře usadil beduínský kmen Arab Al-Sabehi. Na paměť události popisované v Novém zákoně byla na vrcholu hory na troskách někdejších svatostánků vybudována v letech 1921-1924 bazilika Proměnění Páně.
Text: historie
7.8. 2021 - Pavel Vítek
Zdroje
https://www.mundo.cz/izrael/hora-tabor
|
Přihlášení |
