První písemné zmínky o nálezech z pravěku můžeme spatřit již v 16. století, a to v díle slavného přerovského rodáka Jana Blahoslava – „Gramatice české“.
Avšak k prvnímu odbornému archeologickému průzkumu „Skalky“ a „Hradiska“ došlo až v závěru 19. století. Nejstarší osídlení Předmostí spadá do středního paleolitu (120 000-100 000 př.n.l.), kdy v místě severnějšího návrší – „Hradiska“ sídlili neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Z tohoto období zde bylo nalezeno několik kamenných nástrojů kultury tzv. „taubachienu“. Tuto lokalitu si neandrtálci vybrali jistě kvůli přítomnosti minerálních pramenů, jejichž okolí velmi rádi vyhledávali. Světové proslulosti se však dostalo jižnějšímu návrší - „Skalce“, kde se od poloviny 19. století až do poloviny 20. století těžila spraš. Tato těžba ukrajovala kousek po kousku vápencové homole „Skalky“, až z ní do dnešních dnů zbyl pouhý balvan. V roce 1894 zde (převážně v místě bývalé Chromečkovy zahrady) byl K.J. Maškou učiněn první unikátní archeologický objev hrobu asi s 20 lidskými kostrami. Bylo zjištěno, že šlo o hrob archaické formy lovců mamutů - Homo sapiens sapiens z mladšího paleolitu a jeho středoevropské varianty tzv. pavlovienu (27 000- 25 000 let př.n.l.). Pavlovienští lovci zde budovali stanová sídliště. Z tohoto období pochází i známá rytina ženy na mamutím klu nebo plastická řezba mamuta. Celkově zde bylo nalezeno asi 25 koster lidských jedinců, což je nejvyšší počet pro toto období v celosvětovém měřítku. "Skalka" byla nejvýznamnější středoevropské opakovaně navštěvované tábořiště lovců mamutů. Lovci mamutů z Předmostí byli pojmenováni na počest místa naleziště - Homo predmostenzis. V mladší době kamenné – neolitu (5500-4000 př.n.l.) se na předmostenském sprašovém návrší usadili první zemědělci a zakládali první sídliště s pevnými domy. Od tohoto období bylo Předmostí již permanentně osídleno až do dnešních dnů.Text: historie
14.12. 2006 - Drechsler, A., Fišmistrová, V., Lapáček, J., : Dějiny města Přerova v datech, Přerov 2006
