Město stálo v plochém terénu na severním břehu Galilejského jezera. Vykopávky odkryly část města o rozloze přibližně 100x70 metrů. Delší osa odkryté části je ve směru sever-jih. Většina na sebe těsně napojených obdélných obydlí s malými dvorky byla postavena z tmavého čediče, který je místní horninou. Blíže k východnímu okraji odkryté plochy byla odhalena severojižní ulice. Západně od ní jsou tři insuly, navzájem oddělené menšími ulicemi. V severní insule stojí pozůstatky rozměrné bíle synagogy z konce 4. století. Synagoga byla postavena z vápencových bloků, v čedičovém městě proto i dnes budí pozornost. V jižní insule je obydlí svatého Petra. To se původně od jiných domů ve městě nijak nelišilo, ve 4. a znovu v 5. století bylo ale přestavěno na raně křesťanský kostel. Dnes nad ním stojí na betonových sloupech moderní polygonální kostel svatého Petra, který překrývá jižní insulu. Na dům svatého Petra je proto možno nahlédnout zboku mezi pilíři kostela nebo z kostela samotného skleněnou podlahou.
Bílá synagoga se skládala ze dvou částí. Na západní straně stál obdélný modlitební sál o vnitřních rozměrech 23 x 17,28 m. Na východní straně byl malý obezděný dvorek. Delší osa sálu byla ve směru sever – jih. Hlavní jižní průčelí bylo otočeno k Jeruzalému. S výjimkou jižní strany byl sál na třech stranách rozdělen vnitřními portiky na hlavní modlitebnu a boční chodby. Podlaha byla dlážděná. Na jižní straně byly tři hlavní vstupní portály. Portál na východní straně spojoval sál s mírně lichoběžným dvorkem. S výjimkou západní strany byl dvorek na třech stranách obehnán portiky. Na severní a jižní straně byl zvenčí přístupný portály. Pozůstatky synagogy byly částečně obnoveny. Nejlépe dochovaný je severozápadní roh stavby. Exteriér synagogy zdobily velmi kvalitní kamenné články říms a vstupních portálů, interiér pak bohatá štuková výzdoba. Synagoga byla ve své době jednou z nejhonosnějších staveb v Galilei. Zdivo z bílých vápencových kvádrů stojí na čedičových základech. Čedičové zdivo je patrné v prvních třech vrstvách nad zemí. Může jít o pozůstatky starší synagogy z 1. století, ve které kázal Ježíš Kristus. V dlažbě synagogy jsou vyryty hry, které pocházejí patrně z doby muslimského záboru města po zániku synagogy. Přízemní zděné obydlí svatého Petra mělo jednu místnost o vnitřních rozměrech 5,80 x 6,45 m. Dům byl postaven ve 2. století př. n. l. Navazovaly na něj další domy a dvorek. V prvním století n. l. byla severovýchodní část místnosti včetně podlahy omítnuta. Podlaha má z této doby šest vrstev bílé omítky. V té době šlo o jedinou omítnutou místnost v Kafarnaumu. Archeologické nálezy ukazují, že běžný denní život v této místnosti ustal. Z domu svatého Petra se stal sněmovní dům (domus ecclesiae). Na omítce byla nalezena raně křesťanská grafita, z nichž nejstarší pocházejí ze začátku 3. století. Na konci 4. století byl sněmovní dům poprvé výrazně přestavěn. Některé okolní domy byly zbořeny a pozemek byl ohrazen novou zdí o obvodu 112,25 m. Ze 4. století pochází popis od poutníka Egeria: “Dům prince apoštolů (svatého Petra) v Kafarnaumu byl změněn v kostel, zdi domu ale stále stojí tak jak stály”. V 2. polovině 5. století byly zdi domu pohřbeny pod navážkou. Nad ním byl postaven osmiboký kostel, složený ze dvou koncentrických polygonů. Osmiboký tvar má také dnešní železobetonový kostel svatého Petra.Text: popis
1.7. 2023 - Pavel Semple
Zdroje
(S. Loffreda, Recovering Capharnaum, Franciscan Printing Press, Jerusalem, 2001)