Římské jméno zdejšího osídlení bylo Vicus Ausonae (Vesnice Ausonae), zkráceně Ausa. Ve staré katalánštině se proto začalo osadě říkat jednoduše Vich. V roce 1913 byla z katalánštiny odstraněna němá koncovka h. Od roku 1982 je proto oficiální jméno města Vic.
Někdy v 1. nebo 2. stol. byl postaven zdejší římský chrám. O jeho historii se ale nic neví. Město Vic bylo v 8. a 9. stol. střídavě v křesťanském a maurském držení. Maurové na začátku 8. stol. zabrali většinu Pyrenejského poloostrova. Vic zničili při nájezdu v roce 788. Pouze jedna čtvrtina města byla obnovena. K dalšímu nájezdu došlo v roce 826. O obnovu se postaral Wilfred I. Chlupatý, kníže z Barcelony, v roce 878. V té době se Vic definitivně vrátil do rukou křesťanů. Od té doby patřila jedna část města knížatům z Barcelony a druhá biskupům z Vicu. V 11. stol. byl římský chrám ze všech stran obestavěn palácem hrabat z Montcada a na jeho existenci se zapomnělo. Vic má dlouhou tradici využívání starých staveb v novostavbách. Nový palác byl v 11. stol. stavěn s ohledem na zdivo chrámu. V roce 1231 se v něm zastavil král Jaime I. na zpáteční cestě po dobytí Mallorky. V roce 1448 koupila palác městská rada. Na konci středověku a v raném novověku byl využíván jako sídlo veguera (feudálního vojenského úředníka) a později jako vězení. V roce 1882 byl palác zbořen. Při jeho demolici byly objeveny zdi chrámu. Od té doby probíhala jeho obnova, dokončená v roce 1957.Text: historie
25.7. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(online Wikipedia)
|
Přihlášení |
