Židovská obec v Letově byla předchůdcem pozdějšího náboženského společenství v Podbořanech. Již roku 1618 zde bydlely dvě židovské rodiny, přičemž roku 1724 bylo rodin šest. Mezi nimy byl jeden řezník, krejčí, švec, podomní obchodník s plátnem, kořením, vlnou a peřím. Tehdy ještě Židé nesměli vlastnit nemovitý majetek a tak všichni bydleli v nájmu. Roku 1757 tvořilo židovské obyvatelstvo téměř pětinu letovských obyvatel a v roce 1783 zde byl učitel, knihař a tři ševci. V následujících letech počet rodin stále stoupal a většina Židů se živila obchodem, byl tu také vinopalník, pekař, řezník a trafikant. Další růst židovské obce paradoxně zastavil rok 1849, kdy Židé dostali právo svobodně se stěhovat a většina z nich se odstěhovala do Podbořan. V meziválečném období, roku 1930, v Letově bydlel jen jeden Žid. Historické prameny zachycují také nejběžnější příjmení rodin zde žijících. Patří k nim Abeles, Bacher, Baum, Fischer, Fleischer, Fried, Heller, Hering, Herschmann, Kohn, Langstein, Lobl, Lowenbach, Lowy, Samel, Stein, Weil a také Wolf. Stejná jména se později objevují v Podbořanech.
Hřbitov byl založen v polovině 18. století. Stávala zde i synagoga. Za II. světové války jej téměř zničili nacisté a i dnes je silně poškozený, neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se zde téměř 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.Text: historie
11.6. 2009 - Martin Prudký (www.zidovskehrbitovy.wz.cz), Město Podbořany historie a současnost
|
Přihlášení |
