židovský hřbitov

V roce 1675 byl na severovýchodním okraji Dobrušky založen židovský hřbitov. Po rozšíření roku 1881 dosáhl konečné velikosti 2399 metrů čtverečních. Rozšíření hřbitova dokládá pamětní deska, která byla do hřbitovní zdi zasazena v roce 1881. Poslední pohřbení jsou z roku 1942.

Je zde k nalezení 246 náhrobků. Nejstarší náhrobky jsou goticko-renesanční kvádry, pocházející z roku 1688. Náhrobky ze století 18. jsou výrazně ovlivněny slohem barokním. Jsou zdobeny mušlemi, spirálami, rostlinnými ornamenty a různými křivkami. Stříšky a sloupky na náhrobcích jsou klasicistní z 19. století. Hroby z 20. století se již v podstatě neliší od hrobů na křesťanských hřbitovech. Z nemnohých ozdob na pomnících jsou zde k nalezení reliéfy lvů, otevřené knihy, spojené ruce a některé další výtvarné prvky. Žehnající ruce jsou rodovým znamením kněžského pokolení (kohenů), konvice symbolizují pokolení chrámových služebníků (levitů). Na hřbitově se nachází také společný hrob židovských vojáků, kteří zemřeli v dobrušském lazaretu na následky zranění, které utrpěli v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce roku 1866. Je zde rovněž pohřbena řada osob z okolních míst, která neměla vlastní hřbitovy, nebo ani náboženské obce. Šlo například o Židy z Nového Města nad Metují, Třebechovic, ale i z blízkých vesnic, kde žila třeba jen jedna židovská rodina. V roce 1920 zde byl pohřben rabín Max Frank, jehož ostatky byly roku 1936 převezeny do Plzně. Nejmladší náhrobky pocházejí z počátku 40. let 20. století, na některých náhrobcích jsou nápisy připomínající oběti druhé světové války. Po skončení 2. sv. války již nebylo koho pohřbívat, protože dobrušská židovská obec byla vyvražděna. V jednoduché márnici z 19. století je umístěn památník obětem nacismu.

Text: historie
18.6. 2011 - Rodochrozit - podle Židovských památek Čech, B.Rozkošná, P. Jakubec