S Životicemi, zvanými v též Žibotice, se v pramenech poprvé setkáváme roku 1533, kdy náležely Tobiáši Mošovskému z Moravčína. Jméno dalšího majitele, Jiříka Borynského z Roztropic (kolem roku 1570) lze dát do souvislosti se skutečností, že další členové rodu vlastnili nedaleký Šumbark. Životice náležely v 70.letech 16.stol. do majetku Bedřicha Šípa z Bránice a na Žiboticích. Ten zřejmě vedl roku 1576 spor s Janem Rouseckým z Ejvaně o les zvaný Suský, který Rousecký pravděpodobně koupil od bývalého majitele Životic, Jiříka Borynského. V roce 1578 se Rousecký z Šípem soudili znovu. V témže roce hospodařila na statku Dorota Čamerovna z Jiskřičína. Koncem 16.stol. přecházely Životice z jednoho majitele na druhého. Okolo roku 1580 náležely do vlastnictví Pavla Bludovského z Bludovic, za něhož také vrcholili spory o les „Suský“ a o užívaní cesty, vedoucí od tohoto lesa na Těrlicko.
V té době v Životicích zřejmě postaven renesanční zámek, který byl poté mnohokrát přestavován. V letech 1591 – 1594 patřila ves Frydrychu Kladrubskému ze Svrčova. O tři roky později zde zaznamenáváme dalšího majitele. Dne 28.1. 1597 potvrdil totiž v Těšíně kníže Adam Václav, že urozený vladyka Adam Scipion z Kretčína a na Životicích zapisuje ve svém zboží 2000 zlatých slezských věna manželce Kateřině Marklovské z Žebráče. Kateřina Marklovská ze Žebráče vlastnila Životice až do roku 1614. Majitelé Životic a majitelé zámku se pak rychle střídali. Protože Životice byly malý statek s malými výnosy, často nám mizí záznamy o majitelích i obci samotné. V roce 1621 sídlil v Životicích Jan Tluk z Tošanovic. Po něm v roce 1630 vlastnil Životice Levin Kardinál z Viderna a roku 1679 se připomíná Jindřich Skočovský z Kojkovic, jehož manželkou byla Anna Javorská z Javoří. V roce 1718 vlastnil Životice Bernart Marklovský z Pernštejna. Roku 1768 získala Životice Charlotta von Franken, rozená Larischová ze Lhoty, později znovu provdaná von Parchwitz. Již v roce 1781 je prodala za 19 000 zl. generálu Janu Tobiáši Seegerovi von Därrenberg, který se stal majitelem Dolních Bludovic. Ten vlastnil Životice až do své smrti v roce 1794. Po jeho smrti se na Životicích často střídali majitelé. Mnohdy šlo spíše o bohaté statkáře, než šlechtice. Za zmínku snad stojí pouze Jindřich Michnik, který ve vsi založil roku 1861 školu. Častými přestavbami zámku postupně zanikala jeho architektonická hodnota. Historicky i architektonicky je nejcennější vchod, umístěný v ose průčelí hladké fasády o sedmi okenních osách s jednoduchým kamenným renesančním portálem, otevírajícím vstup do původního průjezdu, v němž se dochoval zbytek nečitelného nápisu. V zámku se nejdříve nacházelo muzeum boje proti fašismu a kanceláře statku. Muzeum bylo v roce 1984 přesunuto do nové budovy a dnes zámek patří Sadům Životice.Text: historie
2.1. 2005 - Jan Rolenc podle: Havířov, kniha k 40. výročí založení města, Hrady,zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
|
Přihlášení |
