Veleslavín, dlouhá léta statek benediktinského kláštera na Břevnově (nejstarší zmínku obsahuje zakládací listina břevnovského kláštera z r. 993), později (r. 1420) připadl pražskému purkrabství. Známý je například tiskař Daniel Adam z Veleslavína. Ačkoliv přesné datum výstavby současného zámku známé není, stalo se tak určitě v rozmezí let 1730-50. Autorem návrhu by mohl být i samotný K. I. Dienzenhofer, který v té době pracoval pro stavební úřad Pražského hradu, jenž zámek nechal vystavět. Za pruského obléhání Prahy zde údajně bydlel i samotný pruský král Fridrich II. K výrazné přestabě došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy byl v souvislosti se zřízením sanatoria kromě úprav interiérů zámek mimo jiné po stranách rozšířen o krátká novobarokní křídla.

Různá zdravotnická zařízení areál využívala po celé následující století, v jehož průběhu docházelo k dalším dílčím přestavbám a úpravám, zejména ve 20. letech 20. století.

Poslední významnější úpravy byly provedeny v roce 1986. Do roku 2015 byl areál ve vlastnictví ministerstva práce a sociálních věcí, poté jej převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jej na podzim roku nabízí k prodeji formou dražby.

Text: historie
3.2. 2006 - Mass, Turyna Petr

Veleslavínský zámeček dnes slouží jako nemocniční zařízení, dlouho zde sídlila pneumologická klinika. Ta byla přemístěna do FN Motol. V rámci areálu se dále nacházejí dva samostatně stojící pavilony stejného využití. Jednopatrový objekt zámku chlubící se nad vystupují…

turistické - Mass, Turyna Petr