Historie tzv. starého zámku nebo též Trčkova zámku není doposud dostatečně objasněna. V historické literatuře je jeho výstavba od dob Augusta Sedláčka připisována Burianu Trčkovi z Lípy, který rychnovské panství získal od Rudolfa II. v roce 1577. Novější prameny však uvádějí jako pravděpodobného stavitele až následujícího majitele rychnovského panství – pražského měšťana Kryštofa staršího Betengela z Neunperku, který je v roce 1587 od Trčků koupil. Betengelové si z Rychnova udělali své sídlo, snažili se o rozkvět města, nechali vystavět nový renesanční kostel (dnes kostel Nejsvětější Trojice) a je možné, že si zde nechali vystavět i své nové sídlo. Na druhou stranu je rovněž možné, že k tomuto účelu nechali upravit stávající budovu trčkovského (či dokonce staršího) hospodářského dvora s pivovarem. Nejstarší vyobrazení starého zámku najdeme na oltářním obraze, určeném pro kostel Nejsvětější Trojice, z doby po roce 1600. Podle této malby se jednalo o renesanční trojkřídlou stavbu obehnanou nízkou hradbou, se štíhlou hodinovou věží, zdobenou sgrafity. V areálu tehdy fungoval i pivovar. Betengelové zde sídlili do roku 1623, kdy jim byl majetek zkonfiskován pro účast na stavovském povstání. Panství několikrát změnilo majitele, až je v roce 1640 získal Albrecht Libštejnský z Kolowrat. Ten zde nesídlil a objekt sloužil správě panství. Jeho syn – František Karel – se do Rychnova přestěhoval a nechal si v místech zaniklého hradu na výšině nad renesančním zámkem vystavět zámek nový – barokní. V objektu starého zámku dále fungoval pivovar, později pronajímaný nájemcům. V roce 1918 pivovar získala od Kolowratů rodina Mikšů, která jej provozovala až do znárodnění v roce 1948. V roce 1962 zde byla výroba piva ukončena a v objektu fungovala sodovkárna. V roce 1993 byl objekt vrácen v restituci a po rekonstrukci zde obnovili staronoví majitelé vaření piva (spolu s dalšími výrobnami nápojů a s restaurací).

Text: historie
6.10. 2011 - Milan Caha

Zdroje
( František Musil a Ladislav Svoboda: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Grantis, 1998)