Rekonstrukce původní podoby renesančního zámku z doby před rokem 1600 - 52.svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“ Stará Ves – zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí jižně od Ostravy – vydalo a vyrobilo nakladatelství a tiskárna Radim Moh
rekonstrukce původní podoby renesančního zámku z doby před rokem 1600 se zachycením dvora jako předzámčí a s lávkou ke kostelu. Od svého prvopočátku měla hlavní zámecká stavba s největší pravděpodobností dnešní čtvercový půdorys. Kolem dokola jí obklopoval vyhloubený vodní příkop napájený vodou z kaskády rybníků, spojený s mlýnským náhonem ústícím do říčky Ondřejnice. Křídla renesančního zámku zakončovalo cimbuří zdobené černým sgrafitem – kvádrováním. Cimbuří je doloženo i na vyobrazení zámku na mapě hukvaldského panství datované do doby kolem roku 1695. Tehdy ovšem bylo již odstraněno, avšak kreslíř mapy zřejmě vycházel z ústní tradice, která cimbuří pamatovala. Poslední, třetí patro mělo malá okénka či střílny zdobené ornamenty střídáním bílé a černé a kordónovou římsu. – Východní, obytná část zámecké budovy (na odvrácené straně), je z pozdější doby. Původně zde byla jen obranná hradba uzavírající nepravidelný dvůr a na nádvorní straně obytného křídla byl postaven v místech dnešních arkád dřevěný ochoz. Zámecká věž s padacím mostem a branou byla k tvrzi přistavěna s největší pravděpodobností až v době dostavby východního obytného křídla v letech 1565-1575. Bezesporu i v počátcích tvrze a pak zámku musel před nimi stávat hospodářský dvůr, nám neznámé podoby, také podoba dvora na našem obrázku je jen jednou z mnohých. Pokud byl opevněn, pak pouze lehkou dřevěnou palisádou nebo plotem a chráněn mlýnskou strouhou a snad i příkopem na jihu a východě. Podoba zámku na počátku 17. století se již velmi přiblížila nynějšímu stavu. Východní křídlo bylo dostavěno a k průčelí stavitel přistavěl věž zakončenou snad „cibulí“. Zámek tím dostal dnešní čtyřkřídlou podobu. V třetím patře bylo zesíleno zdivo a střílny zazděny. Místo nich byly prolomeny nové okenní otvory se vsazenými rámy vyplněné skleněnými čočkami zalévanými olovem. Okna v nižších patrech byla vyrobena stejným způsobem. Kordónová římsa byla vyzděna lunetová římsa a nad ní vyzvednuty krovy valbové střechy s šesti komíny, pokryté šindelem. Sgrafito na omítce mělo bílou barvu kombinovanou se stříbrně šedými, snad načernalými hloubkami. Kamenné články oken byly vytažené v červené a poté v okrové barvě. – Proč byla novostavba zámku tak záhy zase přestavována, snad napoví zpráva restauračních prací z roku 1955 – na hlavní římse „se našel nános sazí“ svědčící o požáru, také nadokenní římsy byly popraskané žárem.
© Rostislav Vojkovský
