Ropice

Stavební vývoj zámku Ropice

Zřejmě první zmínka o šlechtickém sídle je z roku 1430, kdy je zmiňován Sobek Kornic z Ropice. V držení tohoto rodu byly Ropice i v následujících staletích. Kde však gotická tvrz stála není známo. Je možné, že stála na místě nynějšího zámku, či v jeho okolí v prostoru hospodářského dvora. O umístění na místě zámku snad svědčí existence pískovcového bosovaného portálu, dřevěné vyřezávané trámy či některé klenby přízemí, které typově mohou odpovídat renesančním klenbám. Roku 1676 prodal Rudolf Sobek panství Maxmiliánu Pröckelovi z Proksdorfu - v souvislosti s prodejem je připomínán statek s panským sídlem. (Pozn. 1)

V 18. století zámek vlastnil rod Saint Genois dAnneaucourt. Snad na počátku 18. století vzniknula obdélná patrová budova ze smíšeného zdiva, dnešní přední křídlo zámku s hlavním vstupem. Nelze ale vyloučit její vznik až po polovině 18. století. Tato budova je symetrická podle osy procházející ve středu umístěným vstupem. Symetricky jsou řešené i komůrky, ze kterých bylo přikládáno do kachlových kamen v místnostech. V souladu s barokními zvyklostmi bylo hlavní, šlechtické patro umístěno do patra (II. NP). Ve středu se rozkládá prostorný hlavní sál osvětlený třemi okny. Barokní původ prozrazuje užitý typ kleneb v přízemí – valená s lunetovými výsečemi, zrcadlová a klášterní klenba. (Pozn. 2) Stejně tak původně čtyři štuková zrcadla, částečně dodnes dochovaná v prvním patře zámku, mají svůj původ v 18. století. Rovněž desková podlaha v západní rohové místnosti (a ve vedlejší) z až 40 cm širokých desek snad náleží této fázi výstavby. Barokní etapu spoludokládá i už zmizelá dřevěná balustráda u bočního schodiště v zadním křídle. (Pozn. 3) Také dosud patrné architektonické detaily – dodnes dochovaná patrně barokní okenní křídla některých místností přízemí, do léta 2005 dochované barokní dveřní závěsy na dveřích do záchodového přístavku (nejspíše zde umístěné sekundárně) náleží období baroka. Budova zřejmě částečně využila či nechala stát starší konstrukce, obsažené dnes v části zadního křídla. Nález části omítnuté korunní římsy v krovech zámku by ale potvrzoval dřívější samostatnou existenci hlavního křídla, minimálně v části prvního patra, stejně jako rozdíly v rozměrech a provedení sklepů. (Pozn. 4) Od roku 1726 do roku 1778 ropické panství vlastnil Jiří Kašpar svobodný pán ze Saint Genois. (Pozn. 5) Jak prozradil dendrochronologický průzkum, který zajistilo Muzeum Beskyd, za života Jiřího Kašpara došlo k výrazné přestavbě zámku. Neznáme plný rozsah úprav, (pozn. 6) víme však, že z let 1772-1773 pochází trámový strop hlavního sálu hlavního křídla. Ze stejných let je i mansardový krov nad hlavním křídlem. Obě konstrukce jsou z jedlového dřeva. (Pozn. 7) V téže době mohly pravděpodobně taky vzniknout stropy přilehlých místností se štukovými zrcadly. (Pozn. 8) Na tuto barokní budovu asi navázal roku 1810 hrabě Celesta přístavbou zadního křídla, která snad využila starších konstrukcí v suterénu a přízemí. Nové části zadního křídla jsou zděny z cihel. Asi tehdy byl půdorys zámku doplněn do dnešního tvaru písmene „L“. (Pozn. 9) Nové místnosti přízemí opatřil plackovou a neckovou klenbou. V patře vzniklé místnosti propojil chodbou a též enfiládou. Některá z oken tohoto křídla byla opatřena nikami pro nádobu na rosnou vodu, doplněné ještě drážkami a otvorem v parapetní desce pro její svedení. Celestovi se také připisují přilehlé hospodářské budovy, které se zámkem utvářejí souměrný dvůr. Jedná se o sýpku, dům a menší hospodářské stavení. Také založení přírodně krajinářského parku je přičítáno Karlu Celestovi. (Pozn. 10) PhDr. Ľubica Mezerová hodnotí situaci zámku tak, že „Urbanistické ztvárněné celého areálu představuje zajímavou barokní nepravidelnou kompozici ovlivněnou tvarem a velikostí pozemků.“ V této podobě je zámecký areál zachycený na pohlednici, užívající jako předlohu vyobrazení z poloviny 19. století. (Pozn. 11) Asi na přelomu 19. a 20. století vznikla v patře zámku koupelna, opatřená dřevěnou prosklenou příčkou. Zřejmě tehdy byl také vystavěn přístavek se žumpovými záchody (dnes už nestojící). Na počátku 20. století byla upravována střecha – jak prozrazují historické fotografie, byla tehdy opatřena dřevěnými vikýři. V té době byla upravována fasáda. Od roku 1926 vlastnil zámek rod Küenburg Spens, který nejspíše prováděl pouze interiérové úpravy. K nim patří například železná mříž se znakem Küenburgů na hlavním vchodu, nebo krb v přízemní místnosti hlavní budovy, která je ještě na fotografiích ze 40. let 20. století bez příčky součástí vstupní haly (pozn. 12). Poslední šlechtičtí majitelé předali zámek po znárodnění v roce 1945 do užívání Místního národního výboru v Ropici, který po drobných adaptacích umístil do prvního patra zámku českou a polskou mateřskou školku. V přízemí se nacházely čtyři byty, prádelna, dřevník aj. V patře vznikly učebny, ložnice, poradny, kuchyně, toalety a provozní místnosti. „Umístění mateřské školy v nehostinném zámku, jehož zastaralé vybavení nebylo přizpůsobeno potřebám mateřské školky, nutilo ke změně.“ Školka zde vydržela do roku 1961, kdy se přemístila do nové, vhodnější budovy. (Pozn. 13) Zámek nadále využíval Státní statek Hnojník, n. p. jako byty zaměstnanců. Ten objekt neudržuje a požaduje jeho vypsání ze seznamu památek a přebudování na standardní byty. Tím by ale došlo k úplnému zničení vnitřních prostor i vnějšího vzhledu zámku, proto nebyly úpravy povoleny. Někdy před rokem 1972 byl demolován balkon a záchodový přístavek. Byty jsou postupně opouštěny a v roce 1972 je uváděn jeden stálý obyvatel. V místnostech šlechtického prvního patra jsou chována domácí zvířata - slepice, holubi a výběh zde měl i pes. Zámek byl zanedbán, chyběly okapy, zatékalo děravou střechou, okna byla z části rozbitá. Stav se nelepšil, v roce 1983 bylo pracovníky památkového ústavu konstatováno nezabezpečení objektu, poškození hodnotných kachlových kamen, ukradení několika desítek m2 širokých záklopových desek na půdě, vyvrácení dveřních křídel, ukradení barokního dřevěného zábradlí s balustrádou u bočního schodiště, chybějící kování dveří. (Pozn. 14) V březnu 1982 byla ukradena kvalitní ozdobná mříž vstupních dveří se znakem Küenburgů. Tento způsob „údržby“ se bohužel udržel do současnosti, kdy se vlivem zatékání do objektu hodně konstrukcí stropů a zdí dostalo do havarijního stavu a dochází k jejich borcení. Zřícený je například strop hlavního sálu z let 1772/1773. Za uplynulých 40 let nelze bohužel zaznamenat jediný výrazný pokus udržovat či opravovat zámek. Dochází nadále k rozkrádání zámecké budovy. Na místě už nejsou jediná kachlová kamna. V roce 2005 byla ukradena kamenná dlažba chodby přízemí zadního křídla, tamtéž byl také vysekán ze zdi kamenný bosovaný portál, některé kazetované obložky dveřních rámů, barokní kování dveří, klasicistní vstupní dveře a mnoho dalších věcí. Postoj současných majitelek Marie Galiové a Evy Papřokové, které zámek dostaly jako náhradu za dluh státního statku, je naprosto pasivní. Poznámky: 1) STIBOR, Jiří. Z dějin obcí na území města Třince. Dolní Lištná, Horní Líštná, Ropice. Těšínsko. Číslo 3, roč. XXXIX (1996), str. 1-6. 2) Skoro se nabízí myšlenka, že rozmanité užití různých typů kleneb bylo záměrné, a s touto pestrostí výběru typů kleneb byla provedena i přístavba zadního křídla. V pěti místnostech jihozápadního průčelí je pět různých typů kleneb. To by mohlo vysvětlovat i „nemoderní“ klenby s koutovými výsečemi. 3) Balustráda může být hypoteticky sekundárně usazená z hlavního schodiště do nové, podružnější pozice. 4) Ale zároveň nevylučuje např. přízemní a suterénní stavbu na místě zadního křídla. 5) STIBOR, Jiří, c. d., str. 7. 6) Není vyloučeno, že teprve nyní mohlo být postaveno celé hlavní křídlo. 7) RYBNÍČEK, Michal. Závěrečná zpráva, Ropice – zámek čp. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nauky o dřevě, Dendrochronologická laboratoř, 2005. Uloženo v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek. 8) Usuzujeme tak ze stejné světlé výšky místností, které jsou jiné, než v zadním křídle. Také konstrukce stropů hlavního a zadního křídla je odlišná použitým materiálem. 9) Karlu Celestovi je připisována klasicistní přestavba - viz např. SPURNÝ, František a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, Severní Morava. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1983, str. 201. Lumír Kraus připsal Celestovi dostavbu celého zadního křídla - KRAUS, Lumír. Znalecký posudek č. 407/91 k problematice tech. stavu v Ropici. Ostrava, 1991. Str. 5. Uložen na NPÚ v Ostravě. 10) Evidenční karty č. 699/1-7. Uloženo NPÚ Ostrava. 11) Muzeum Těšínska, sbírka pohlednic. 12) Sbírka fotografií muzea v Cieszyně. 13) ZAHRADNIK, Stanisłav. Ropice – vesnice Těšínska. 1. vyd. Ropice: Obecní úřad Ropice, 2004. Str. 96. 14) Informace z dopisové dokumentace NPÚ v Ostravě.

Text: historie
9.3. 2004 - Weissbrod, Marek: Zanikající zámky Moravskoslezského kraje. Doprovodný text ke studijní výstavě Zanikající zámky Moravskoslezského kraje, Muzeum Beskyd Frýdek - Místek 7. 11. 2005 - 8. 1. 2006.