Historie zámku Kališů se začíná psát v roce 1772, kdy baron Ernest Leberech Bludovský z Bludovic (dnešní Dolní Bludovice) zakoupil několik měšťanských domů a zahrad v Horním předměstí. Spolu s manželkou Konstancií Marklovskou z Pernštejna si zde zřídili své sídlo, které bylo tvořeno patrovým palácem na čtvercovém půdoryse se štítovou atikou. V zadní části se nacházela dřevěná pavlač, umožňující přístup do obytných místností opatřených valenými, klášterními a českými klenbami. Za zámkem se nacházela francouzská zahrada, na jejímž konci byl postaven dodnes stojící oktogonální altán.
V roce 1811 prodal Ernest Kristián Bludovský zámek baronce Alžbětě Karolíně Kališové z Kisbiroče. Její bratr Bedřich Kališ přestavěl dosavadní stavbu ve svou novou městskou residenci. Starší stavba byla spojena se sousedními domy, rozšířena o nové křídlo na půdoryse písmene „L“ a celek byl zvýšen o druhé patro. V roce 1802 získala kališovská residence statut šlechtického stavovského domu, který byl osvobozen od městských daňových povinností. V roce 1870 prodala dcera Bedřicha Kališe Anna Eleonora Zamoyská celý těšínský majetek těšínskému řezníkovi Edvardu Seemannovi, který bývalý zámek proměnil v činžovní dům. V roce 1876 byl palác zakoupen boromejským řádem a zřízen zde klášter. Místnosti paláce byly využívány řádovými sestrami a jejich schovankami a z bývalého salonu baronů Kališů se stala kaple. Na přelomu 19. a 20. století byl klášter rozšířen o měšťanské domy u ulice Vyšší brána a o novostavbu školní budovy a kaple na pozemku zámecké zahrady.Text: historie
8.8. 2006 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Regio 2005)
|
Přihlášení |
