V roce 1501 nechal postavit Jan Černický z Kácova na místě dnešního zámku gotický hrad. Po požáru v roce 1526, kdy byl hrad poničen se o opravu postaral rod pánů z Pernštejna. Pánové ze Štubenberka ve druhé polovině 16. stol. přestavěli hrad v renesanční zámek. V letech 1651-1660 proběhla ranně barokní přestavba, kterou uskutečnili italští stavitelé, Carlo Lurago a Domenico Rossi. Nově byly vybudovány sály druhého a částečně i prvního patra a vyzdobeny štukaturou patrně od G. B. Bianchiho. Zároveň byla přestavěna zámecká kaple, kde vznikl černozlatý oltář s obrazem Ukřižování. Během 19. století zámek zchátral a další obnovu v letech 1908-1913 provedli bratři Bartoňové kteří zámek vlastnili. K této přestavbě byl přizván známý architekt Dušan Jurkovič, který zmodernizoval zámecké interiéry i exteriéry. Mimo jiné nechal poskládat mozaiku z oblázků řeky Metuje a ta zdobí zimní zahradu zámku. Zámek byl zařízen moderním secesním nábytkem, pestrými keramickými krby, soškami a také textiliemi. Ve 20. a 30. letech 19. století v úpravách pokračovali architekti Pavel Janák a František Kysela. Za zmínku stojí Velká pracovna se secesně upravenou klenbou, Žebrová síň nebo secesní ložnice. V místnostech se také nachází výtvarná díla slavných mistrů jako P. J. Brandla, J. Kupeckého, K. Škréty, J. Mánese, M. Švabinského, J. V. Myslbeka a dalších.
Přestavěna byla také zámecká zahrada, která byla terasovitě rozdělena na tři díly a překlenuta dřevěným, krytým mostem. V zahradě jsou rozmístěny sošky groteskních trpaslíků od M. B. Brauna.Text: historie
11.11. 2006 - Pavel Vítek
|
Přihlášení |
