Není zcela jisté, kdy přesně byl hrad založen – údajně byl postaven již před vpádem Tatarů (r. 1241), což zatím nebylo nijak potvrzeno. V písemných pramenech se objevuje první zmínka o hradu až roku 1285, kdy hrad vlastnil (a možná i postavil) Petr Forró. Po jeho smrti sídlo převzali synové Kazimíra z bíňské větve Hunt-Poznanovců. Již roku 1290 hrad získali zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balassa. Poté hrad dobyl Matúš Čák, ale po jeho smrti r. 1321 byl hrad králem vrácen původním majitelům a v jejich držení setrval až do 19. století.
K výraznému poškození hradu a následné přestavbě došlo v 16. století, kdy byl hrad jednou z důležitých protitureckých pevností. Význam hradu souvisel i se jmenováním jeho majitele Jana Balassy r. 1562 zvolenským županem a velitelem vojsk báňské oblasti králem Ferdinandem I. Habsburským. Roku 1575 napadli hrad Turci, a po třídenním obléhání jej dobyli a obsadili. Hrad byl v jejich držení až do r. 1593. Roku 1578 Turci rozšířili plochu hradu palisádovou ohradou. Roku 1588 se hrad pokusilo neúspěšně dobýt uherské vojsko, při této akci bylo vypáleno nejen celé předhradí, ale i hradní jádro, které s výjimkou jedné věže celé vyhořelo. Roku 1593 se královskému vojsku pod vedením Mikuláše Pálffyho podařilo dobýt většinu okolních pevností a Turci se rozhodli pro ústup z hradu Modrý Kameň – bohužel hrad po opuštění vyhodili do vzduchu. Zikmund Balassa proto nechal provést nákladnou opravu hradu v l. 1609–1612 v renesančním stavebním stylu. Palác nad vstupem do hradního jádra byl tehdy radikálně přestavěn a zřejmé v této době byly zmodernizovány dělostřelecké plošiny v místě parkánu. Současně byl postaven jihovýchodní čtyřboký bastion. Na místě staršího opevnění se postupně zformovala trojkřídlá palácová budova s kaplí. Hrad s palácem odděloval od přístupové strany šíjový příkop, přes který vedl zděný most. V době stavovských povstání na začátku 17. století usiloval Zikmund Balassa o získání stolce sedmihradského knížete. Aby dosáhl svého, neváhal se dokonce stát spojencem Turků. Jeho zrádné jednání ale vyšlo najevo a hrad r. 1616 dobylo královské vojsko. Roku 1659 byl hrad znovu napaden Turky a k dalšímu poškození hradu došlo r. 1683, při dobývání hradu povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. Hrad poté již nebyl obnovován, kromě paláce v předhradí, který dal v 1. polovině 18. století Gábor Balassa barokně přestavět, palác tehdy získal svou dnešní podobu. Roku 1759 byla dokončena nová hradní kaple sv. Anny. Roku 1813 získal hrad od rodu Balassů župan Forgáč z Gýmeša a Haliča, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou hradu byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která hrad r. 1923 předala do majetku státu, jenž je jeho vlastníkem dodnes. V poslední třetině 19. století byla zřícenina starého (horního) hradu upravena na park s terasami. Roku 1998 byly zdi jádra hradu zakonzervovány a barokní palác se stal po rekonstrukci sídlem místního vlastivědného muzea, od r. 1991 je sídlem Muzea loutkářských kultur a hraček, které umožňuje návštěvníkům prohlídku různorodých expozic. Hrad patří mezi národní kulturní památky SR.Text: historie
5.2. 2013 - E.H. podle http://sk.wikipedia.org; Encyklopedie slovenských hradů, Miroslav Plaček, Martin Bóna, Libri r. 2007
|
Přihlášení |
