Ve 2. polovině 13. století zde existovala osada s románským kostelem sv. Jana Křtitele a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení zdejšího kostela získala svůj název celá dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich je Pongrácovská kúria (skromnější zámeček střední a nižší šlechty). O této stavbě není mnoho informací. Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (slovensky Pongrácovci). V 19. a 20. století byla zjevně budova upravována. Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce spolufinancovaná z fondů EU. V současnosti slouží k bydlení.
Text: historie
3.1. 2023 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://cestovanie.sme.sk, publikace Sprievodca po Liptovskom Jáne a Jánskej doline, Ján Hlavienka a Ján Ondráš, 2008 a další
|
Přihlášení |
