První dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1292. V listině z roku 1316, kterou Nitranská kapitula potvrzuje vlastnictví vsi šlechtickému rodu Diviackých (slovensky Diviackovcov), se ves vzpomíná jako Hordouychech (Hordovič). Později se vesnice uvádí i pod názvem Nova Villa (Nová Ves). V druhé polovině 14. století zdejší majetek vlastnil Andrej Novoveský, přezdívaný Thékes (slovensky Klát). Od něho se odvozuje pozdější pojmenování vsi a dnešní obce Klátova Nová Ves.

V 18. století měl v Klátově Nové Vsi svůj majetek rod Huszárů (slovensky Huszárovcov, Husárovcov, maďarsky Huszár), který si zde někdy v té době založil své sídlo. Původně se jednalo o barokní kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek, popřípadě tvrz) na půdorysu písmene U. Později jej vlastnili Hunyadyové (Hunyadovci, slovensky Huňadyovci, Hunyadyovci, maďarsky Hunyadi). Kolem roku 1800 nechal Imrich zámek přestavět na komfortní rodinné sídlo. V roce 1884 od potomků Vavřince Marczibányiho (Vavrinca Marcibániho), který byl potomkem Imricha, statek se zámkem získal rod Haupt-Stummerů (slovensky Haupt-Stummerovcov) pocházející z Moravy. V roce 1892 nechal baron Leopold Eugen Haupt-Stummer (1859-1934) s manželkou Augustínou (1862-1945) zámek novobarokně přestavět a rozšířit. Ke starším budovám byla přistavěna velká dvorana a zimní zahrada. Kolem zámku byl anglický park, který od zbytku vesnice oddělovala ohrada. Baron Leopold zde také založil hřebčín pro chov jezdeckých a tažných koní.
Posledním majitelem byl dr. Tibor Biedermann von Turony (1891-1972), manžel Karoly Haupt-Stummerové (1892-1981). Po II. světové válce byl zámek zestátněn a sloužil jako škola. V letech 1969-1985 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Od roku 1986 je ve správě Slovenského statistického úřadu, který jej využívá jako školicí středisko.

Text: historie
31.12. 2018 - Luděk Vláčil

Zdroje
Kultúrne Krásy Slovenska - Kaštiele, Ján Lacika, DAJAMA, 2008., http://www.klatovanovaves.sk/dejiny-obce.phtml?, 700 slovenských hradov, zámkov, kaštieľov, panských sídel a pevností-Ján Lacika, Ikar 2010 a další