První známá zmínka o zdejším zemanském sídle pochází z roku 1591, kdy se vzpomíná kúria (skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku u nás označované jako zámek) Jana Bošániho. V roce 1614 se v rámci dělby majetku po Janu a Martinovi Bošánim již uvádí jako opevněný kaštieľ (sídlo šlechty na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Bližší podrobnosti o této renesanční stavbě sice nejsou známy, ale zřejmě byla v 18. století přestavěna na současný barokní zámek. Informace o něm přináší župní vizitace z roku 1778. Katastrální mapa z roku 1869 znázorňuje zámek jako dvoukřídlou stavbu se třemi baštami v nárožích.
K rozsáhlým úpravám došlo v průběhu 2. poloviny 19. století, kdy byl v majetku Langhammerů a následně do počátku 20. století ve vlastnictví rodiny Pidolů. V tomto období byla barokní dvoukřídlá stavba doplněna v dvorním průčelí severního křídla rizality. Východní křídlo zůstalo hospodářského charakteru. K zámku přiléhal menší park, který se rozprostíral západně a severně od zámku a jeho součástí bylo i rameno potoka Vyčoma. O zásadní změnu se v roce 1906 přičinil baron Leopold Haupt-Stummer, který zámek koupil pro nejstarší dceru Gertrúdu provdanou za lékaře Edmunda Nešněra. K severnímu křídlu byla následně přistavěna nová dvoupodlažní bloková obytná secesní stavba s mansardovou střechou a štíhlou kuželovou věží. Již nepohodlná původní zámecká stavba se stala hospodářským objektem. V té době byl také zásadně rozšířen park sahající až k loukám pod lesem, čímž dosáhl rozlohy asi 10 ha. Jižně od zámku bylo vybudováno postupně několik rybníků. Po smrti Edmunda Nešněra darovala Gertrúda zámek státu. Nedlouho poté v něm byla roku 1967 zřízena dětská ozdravovna, která zde sídlí dodnes. V roce 1998 získala tuto národní kulturní památku do svého vlastnictví obec Klátova Nová Ves.Text: historie
29.2. 2020 - Luděk Vláčil
Zdroje
http://www.klatovanovaves.sk, http://www.pamiatkynaslovensku.sk a další
|
Přihlášení |
