První zmínka o kúrii (kúria-skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku u nás označované jako zámek [popřípadě palác]) v Časté pochází z roku 1543 z urbáře (soupis povinností poddaných vůči vrchnosti) červenokamenského panstva. V té době byl jejím majitelem Jan Dernschwam z Hradičína (1494-1567), který statek koupil spolu s vinicemi a loukami od Petra Haugenna. Dernschwam byl cestovatel, bibliofil, báňský odborník, spisovatel, renesanční humanista a vynálezce. Jeho jméno je spojeno s majiteli hradu Červený Kameň, rodem Fuggerovců. V té době Anton Fugger dvorec zcela osvobodil od všech dávek a robot. Dernschwam zde střídavě pobýval až do své smrti v roce 1567.
Název Killyho kúria vznikl od pozdějších vlastníků kúrie, rodu Kelio, který zde sídlil v 17. století. V roce 1630 dostal Pavol Kelio od krále Ferdinanda II. pro sebe, svou matku a své dědice erbovní listinu. Po jeho smrti v roce 1669 kúrii obývali jeho potomci zřejmě po několik generací, protože ještě v roce 1803 je tento rod pro Častou významným. V 19. a 20. století ji vlastnili Pálffyové. V roce 1917 byl objekt majetkem Bély a Edmunda Pálffy a byl evidován jako panský dům. Při archeologickém průzkumu byly objeveny úlomky skla a keramiky. Dnes je v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.Text: historie
15.5. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
Atlas slovenských kaštieľov a kúrií - 1. (Bratislavský kraj) Nikoleta Jurčinová, Miloš Zverina, Nitrava (2014), http://www.atlaskastielov.sk, http://www.dobrodruh.sk/ a další
|
Přihlášení |
