Brodzany

První známá písemná zmínka o vsi, tehdy zvané Brogen či Borogen, pochází z roku 1293. V té době patřila rodu Brodzanských (slovensky Brodziankovcov). V roce 1332 se vzpomíná kostel a v roce 1377 i kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku). Další zmínka o kúrii Brodzanských je z roku 1495. Někdy v 16. století byla kúria renesančně upravena, přičemž získala podobu opevněné blokové stavby se čtyřmi nárožními hranolovými věžemi. Rod Brodzanských vždy patřil pouze k nižší šlechtě a již v 16. století svůj majetek postupně ztrácel. Části vsi tak přešly do vlastnictví Forgáchů a Kvaššayů.

V roce 1669 nechali Kvaššayové (Kvaššayovci) již zpustlé sídlo přestavět a rozšířit na renesanční opevněný kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Přístavba byla napojena na nárožní věže, mezi nimiž se tak vytvořilo vnitřní nádvoří. Budova si nadále zachovala blokový charakter s nárožními věžemi a vystupující vchodovou věží. V 18. století byl kaštěl upraven barokně a v 19. století romanticky. V roce 1844 se majitelem zámku stal rakouský diplomat baron Gustav Friesenhof, působící do té doby u carského dvora v Petrohradě. Po smrti jeho první manželky Natálie Ivanovny Zagriašské se Gustav Friesenhof v roce 1852 oženil s její sestřenicí, švagrovou v té době již zesnulého básníka A. S. Puškina, Alexandrou N. Gončarovovou. Jejich velmi vzdělaná a charismatická dcera Natálie prožila celý život v Brodzanech. Natálie se provdala za barona Elimara z Oldenburgu. Kolem zámku zřídila park se vzácnými dřevinami. K jižní straně zámku byla přistavěna dnes již neexistující oranžerie. V roce 1895 nechala na nedaleké hoře vybudovat novogotickou kapli s rodinnou hrobkou a v roce 1911 letohrádek Babylon, kde se scházeli její přátelé – umělci. Nedaleko těchto staveb byl zvířecí hřbitov. Po druhé světové válce přešel zámek do vlastnictví státu a pomalu chátral. V roce 1979 se po předchozí rekonstrukci v zámku otevřelo muzeum Alexandra Sergejeviče Puškina, které je, kromě Moldavska, jediným muzeem mimo území Ruské federace věnovaným Puškinovi. Součástí památkového areálu kaštěla se zachovalými interiéry je i rozsáhlý anglický park s vodními kaskádami potoka Geradza a evangelická kaple s rodovou hrobkou. Sám Puškin sice na námku nikdy nebyl, ale navštěvovala ho jeho vdova Natália Nikolajevna Puškinová. 3. září 2011 muzeum navštívila i prapravnučka Alexandra Sergejeviče Puškina - paní Clotilde von Rintelen.

Text: historie
5.10. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
http://brodzany.sk, http://www.snk.sk, Slovenské hrady, zámky a kaštiele, Eva Križanová, Dalibor Kusák, Osveta 1984.,Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, Štefan Pisoň-1973, Osveta a další