Ves Bohnice měla starobylý románský kostel a ve 13. století byla majetkem jiřského kláštera benediktinek na Hradčanech. Správcem tu byl vyšehradský kanovník Johan neboli Ioannes, který se psal s přídomkem Boemus či Bohemus, prý aby se odlišil od jiného kanovníka Johana, který byl Němec. Tímto přídomkem je vysvětlován vznik původního názvu vsi Bojmice z latinského Boemici. Ve 14. století už měla ves světskou vrchnost, kterou představovali měšťané Starého Města pražského. Mezi nimi je roku 1393 jmenován dokonce Petr Bojmička. V roce 1405 je ves označována jako Bohemice.

Bohnice byly zemědělskou vsí s vinicemi na jižních svazích. Byly tu statky a patrně dva vrchnostenské dvory. Při prodeji jednoho z nich roku 1521 je zmiňována i jakási „pustá věž“, v dějinách vsi je to jediný náznak, že tu mohla být i blíže neznámá tvrz.

Od konce 16. století byly Bohnice majetkem nejvyššího purkrabství. Za této vrchnosti byl někdy v druhé polovině 18. století u horního dvora postaven pozdně barokní patrový zámeček s mansardovou střechou a hodinovou věžičkou. Jeho fasáda byla upravena počátkem 19. století, to však byl dvůr již od roku 1791 v majetku zemských stavů.

V roce 1820 přichází do Bohnic poslední majitel, anglický baron Isaac Osborne, který koupil oba dvory a spojil je. Zatímco zámeček se stal jeho obydlím, někdejší dolní dvůr se změnil na ratejnu pro personál nazvanou Štrasburk. V roce 1904 se objekty obou dvorů staly součástí budovaného ústavu pro choromyslné, v němž působil i syn posledního majitele, MUDr. Jakob Osborne. Pro nový účel byly jednotlivé budovy upraveny. I dnes jsou součástí psychiatrické nemocnice a jsou využívány jako byty a jiná zařízení.

Text: historie
25.5. 2003 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím různých webových stránek)