Turyňský rybník, někdy označovaný též novějším názvem Záplavy, je rozlohou 64 ha největší vodní plochou Kladenska a patří k největším i ve Středočeském kraji. Nachází se na toku potoka Loděnice, lidově zvaného Kačák, v blízkosti Kamenných Žehrovic a vsi Srby, která je nyní místní částí Tuchlovic. Název rybníka je odvozen od historické osady Turyň, která již dávno splynula s jihovýchodním okrajem Kamenných Žehrovic. Šlo o rybník středověkého původu, který však byl podstatně menší. Během 19. století byl postupně vysoušen a zavážen a nakonec přeměněn na louky a pole.
O obnovu někdejšího rybníka se kupodivu nepostaral člověk, nýbrž sama příroda. V r. 1909 byl totiž nad dnešním severovýchodním břehem založen černouhelný důl Wannieck, který byl v činnosti do r. 1982. Jeho objekty kromě těžní věže na břehu ostatně stále stojí. V r. 1949 došlo při velké povodni k zatopení prolákliny kolem potoka, která vznikla snížením terénu v důsledku poddolování. Přes řadu pokusů se vzniklé jezero již nepodařilo odvodnit a nakonec bylo rozhodnuto přírodě její dílo ponechat. Způsob vzniku vodní nádrže jí dal také nové jméno Záplavy, které bylo použito i pro přírodní rezervaci, vyhlášenou r. 1985 tehdejším Okresním národním výborem Kladno na severozápadní části rybníka o rozloze přes 23 ha. Rezervace chrání vodní nádrž především jako hnízdiště a tahovou zastávku ptactva. Součástí rezervace jsou také tzv. Malé Záplavy, nejzápadnější cíp vodní plochy oddělený od vlastního rybníka silnicí spojující Srby a Tuchlovice. Vodní plocha Malých Záplav přechází v rozsáhlý mokřad a r. 1995 byla na jejím břehu zřízena volně přístupná ornitologická pozorovatelna. Turyňský rybník je téměř 2 km dlouhý, dosahuje hloubky 3 m a šířka kolísá mezi 200 a 500 metry. Ve východní části je ostrov. Odborníky je považován za tzv. antropogenní jezero, tedy vodní plochu vzniklou v důsledku lidské činnosti. Oproti budovaným rybníkům nemá klasická stavidla, pouze výpusť, kterou rybník opouští potok Kačák. Je to vodní nádrž, kterou nelze vypustit a nelze proto vyčistit její dno. Vzhledem ke zvýšenému obsahu škodlivých látek v usazeninách hygienici již mnoho let nedovolují koupání v rybníku, který je jinak ideálním prostředím pro rybáře a vzhledem k malebnému okolí je vyhledávaným cílem vycházek.Text: historie
24.7. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
(zdroj Tomáš Koutek: Nejkrásnější české rybníky, nakl. Brána 2008)
|
Přihlášení |
