Areálu psychiatrické nemocnice v Bohnicích dominuje stavba vlastní vodárenské věže, vysoké 45 m. Komplex secesních budov ústavu byl založen poč. 20. stol. Ústav měl od počátku své existence rozsáhlé hospodářské zázemí, které nejen zlepšovalo jeho rozpočet, ale také sloužilo pracovní terapii. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil.
Zásobování užitkovou vodou fungovalo od r. 1907, od r. 1908 fungovalo zásobování pitnou vodou ze tří studní v parku a ze studny v Čimicích. Vodojem má několik nádrží. Nejvýše uložena z nich je největší (o objemu 300 m³), sloužící pro akumulaci studené užitkové vody. Pod ní jsou dvě funkční expanzní nádrže (5 m³) které slouží k regulaci tlaku otopné soustavy ústavu. Pod nimi je další nádrž (120 m³) na teplou vodu (70°C) a nejníže je umístěna nádrž (80 m³) na vodu míchanou (40°C) pro potřeby ústředních lázní. Teplá voda se ohřívala tak, že z horní nádrže pro studenou vodu vytékala voda dolů, kde byla ohřívána pod parními stroji parou a samočinně stoupala do nádrže pro teplou vodu, odkud pak již byla samospádem rozváděna po areálu nemocnice. Vodojem byl odstaven r. 1972, kdy byl areál napojen na veřejný vodovod. R. 1996 byla provedena oprava fasády vodojemu. V současnosti je věž mimo provoz mimo expanzních nádrží.Text: historie
26.6. 2011 -