Zámecký rybník

Tato průtočná vodní plocha na říčce Mrlině vznikla nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, která byla poprvé zmíněna k roku 1314, kdy náležela Petru Kopidlanskému. Důkazem toho by mohla být zmínka v knize "Čechy. Společnou prací spisovatelův a umělců českých vede Alois Jirásek. Díl XIV. Severní Čechy. Část II.", v níž se píše následující: "...Ode dávna býval při osadě této rybník, na jehož břehu stávala asi tvrz v místě nynějšího zámku, byť mnozí tvrziště její i jinde v okolí rybníka hledali. Tvrz i starší stavení zámecké vzalo však za své. Z nynějšího zámku jen brána, štukovím obložená, připomíná věk XVII., vše ostatní, nikoli najednou, vzniklo v dobách novějších; nejmladší je východní část se sloupovou pavlačí. Mnoho z památností, které tu bývaly uloženy, zejména bohatá knihovna s mnohými důležitými rukopisy a starými tisky, přeneseno do Jičíněvsi.

Spatřují se tu ještě cenné obrazy, z nichž nejvíce poutají: Stětí Jáchyma Ondřeje Šlika na náměstí staroměstském r. 1621 a dobytí Rábu hr. Šlikem r. 1849, oba od Roma, pak i pěkná sbírka středověkých zbraní, mezi nimiž i starobylá houfnice ze zřícenin hradu Veliše. Rybník s bujnou vegetací leknínu a stinným parkem jej obklopujícím tvoří zámku rozkošné pozadí. Stavbu jeho v nynější podobě provedl nejspíše hr. Jindřich Šlik z Holiče, který Kopidlno získal směnou r. 1608..." Z výše uvedeného je tedy vidět, že rybník, někdy označovaný jako Kníže, nevznikl v 16. století, jak se mnohde stále píše. V roce 1564 došlo pouze k jeho úpravě, nikoliv ke vzniku, i když tohoto roku došlo k přehražení bažiny při toku říčky Mrliny. Tato bažina totiž vznikla tím, že dosavadní vodní plocha nebyla dlouhodobě udržována, čímž došlo k jejímu zabahnění, zarostla rákosem a různými vodními rostlinami a dřevinami. Další úprava rybníka byla provedena počátkem 18. století, což by měl potvrzovat letopočet 1708, který byl vytesán do kamene na rybničním splavu. Jak vypadal předělaný rybník, tak to nám nejlépe ukazuje mapa I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c077), naopak v topografické mapě Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua z roku 1794 uveden není (viz http://chartaeantiquae.cz/cs/maps/5457/?view=-35.21875,112.09375,5), z čehož bychom mohli dovodit to, že nějakou dobu mohl být vypuštěn a využíván jako pastvina nebo pole, ale tento stav nemohl trvat dlouhou dobu. V souvislosti s vybudováním zdejšího cukrovaru v letech 1870-1872 (viz https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html) měl být rybník zvětšen, aby měl tento podnik dostatek potřebné vody pro svoji výrobu. Když však nahlédneme do indikační skici stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Johanna Sigmunda a geometra 2. třídy Wenzela Hniliczky (Václava Hniličky) z roku 1842, tak uvidíme, že byl takto velký již před vznikem onoho cukrovaru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD180018420) a navíc byl pojmenován jako Městský (tehdy psán jako Miestsky), později rovněž jako Kopidlenský (něm. Kopidlner Teich), což naopak dokazuje mapa II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_6_VI) a Přehledná mapa velkostatku Jičíněves - Kopidlno z roku 1888 (viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/23353/?view=-164.625,89.265625,6). Došlo tedy spíše opět jen k jeho úpravě. Jeho východní část se pak nacházela v lokalitě "U Bažantnice", jež získala svoje pojmenování podle toho, že se zde nacházela panská bažantnice a vedle ní pak obora, která byla založena již roku 1727. K jeho poslední výrazné změně pak došlo v souvislosti s rekonstrukcí zámeckého parku v roce 1893, jejíž plán vypracoval František Thomayer. To již byl zván jako Zámecký (něm. Schloss Teich), přičemž toto pojmenování můžeme můžeme vidět např. v porostní mapě revíru Kopidlno z roku 1907 (viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/23363/?view=-77.4375,45.5,4). Roku 1945 byl spolu s celým velkostatkem zabaven podle Benešových dekretů, čímž se dostal do rukou státu. Od té doby byl spravován Státním rybářstvím v Chlumci nad Cidlinou, jehož zdejší středisko ho vedlo jako mateční a chovaly se zde nejen ryby, ale též kachny. Nebyla to nějaká zanedbatelná činnost, protože plán pro rok 1979 ukládal výlov 758 000 kusů kapřího plůdku, 200 000 kusů násady a na trh mělo být odsud dodáno 1 300 metrických centů kapra, 100 centů lína a kolem 2 000 metrických centů jatečních kachen. Objem zdejší produkce byl tehdy 3x větší než v roce 1945, kdy byl rybník převzat státem. Východní část však nebyla využívána a byla vedena jako mokřina, protože byla tak zabahněna, že by se muselo investovat do odstranění zdejších sedimentů a likvidace různých náletových dřevin, s čímž se však otálelo kvůli vysokým finančním nákladům. Jak tehdy rybník vypadal, tak to nám nejlépe ukazuje letecký měřicí snímek z roku 1968 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1968.NYMB13.03135&bz=-678655.08,-1023910.19). V roce 1963 byla udávána jeho maximální hloubka na 3 m, alespoň podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1968, kterou zhotovil J. Bittner. Významnou akcí bývaly vždy jeho výlovy. Následně se stal i přírodním koupalištěm a řadu let zde místní i bruslili. Kromě toho se u něj a na něm uskutečnila řada různých akcí. Zmiňme např. ohňostroj v souvislosti s oslavami 475. výročí udělení městského znaku a vrácení práva zváti se městem roku 1998. Dne 2. června 2013 byl rybník poškozen při povodních, i když nejhůře tehdy dopadl Kamenský rybník (viz https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/do-bitvy-s-vodou-se-zapojili-i-mistni-obcane-20130603.html). Jak vypadá rybník v současné době, tak to nejlépe popisuje jedno z hesel v "Encyklopedii vodních ploch Čech, Moravy a Slezska" od Stanislava Štefáčka: "Zámecký rybník (25 ha) VČ u Kopidlna na řece Mrlině na rozhraní Turnovské pahorkatiny a Mrlinské tabule. Slouží nejen k chovu ryb, ale i jako zásobárna vody pro místní podniky. Plocha je rozdělena 5 dlouhými poloostrovy, břehy jsou porostlé stromy. S a J břeh obklopuje les, Z a částečně i J břeh jsou v kontaktu s domovní zástavbou. Okolí: Na Půtlánu (235 m), Pševeský les, Vinice (265 m), Za Cihelnou; rybníky Vražda, Starý, Králík. Lokality: Kopidlno (1972) trojkřídlý dvoupatrový zámek; anglický park se zahradnictvím a palmovým skleníkem, kostel sv. Jakuba Většího; v okolí Češovské valy." Dnes má tato vodní plocha s pěticí sádkových rybníčků celkovou plochu 298 355 m2 a patří Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s., jež ho rovněž spravuje a obhospodařuje. Zároveň je vedena jako lokální biocentrum LC 6 Zámecký rybník, které je významné nejen samým rybníkem, nýbrž rovněž navazujícími mokřady s typickým lužním porostem a některými vzácnými vodními rostlinami, v němž se zdárně daří vodnímu ptactvu a dalším živočichům, jež jsou spjati s vodou. Že se skutečně vždy jednalo o výrazné místo jak z botanické, tak zoologické oblasti, tak to můžeme zjistit podle toho, že o něm nalezneme velké množství zmínek v takových dílech jako "Prodromus der Flora von Böhmen" a "Mdra. Vladislava Šíra Ptactvo české". O zámeckém parku jako celku lze objevit více informací např. zde: https://www.kopidlno.cz/zameckypark/d-123443/p1=28335. Na závěr musíme ještě poznamenat to, že v létě roku 1894 trávil část prázdnin v Kopidlně také pozdější významný historik umění PhDr. Max Dvořák, který tehdy napsal v dopise Josefu Bohuslavu Foerstrovi o Zámeckém rybníce následující: "Prázdniny jsem ztrávil v Kopidlně. Bylo tu krásně. Tichý rybník, plno labutí na něm, kolem alej kvetoucích růží a vanilek, v pozadí duby a za nimi v dáli Krkonoše... Z rybníka vyletí hejno divokých kachen a letí někam s nataženými krky; v oboře něco vykřikne a na silnici hrčí kočár. Potom zvoní kdesi klekání a všechno ztichne. Jako by hudba vála parkem." Tuto vodní plochu si však zamilovali i mnozí další umělci, a tak se objevil v řadě literárních děl ("Kalich krve aneb: Pomsta náleží Hospodinu. Historická povídka z časů krále krále Vladislava II. Jagellonce" od Antonína Crhy; "Tajemný věků hlas. Pověsti z východních Čech" od Leontiny Mašínové) nebo jako motiv mnohých obrazů nebo fotografií (Cyril Bouda). Není to žádný div, neboť Kopidlno i se svým okolím patří k nejkrásnějším místům, nejen architektonicky, nýbrž i bohatostí a půvabem své přírody.

Text: historie
28.11. 2023 - Boris Jelínek