Jezero vzniklo na místě bývalého Dolu Ležáky, sloužícího od 70. let 20. století do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí. Revitalizaci území, dotčeného těžbou hnědého uhlí, zajišťoval státní podnik Palivový kombinát Ústí. O oficiálním názvu jezera rozhodli zastupitelé 24. září 2020. Navázali tak na pracovní název vodní plochy dohodnutý mezi Palivovým kombinátem Ústí a statutárním městem Most na začátku 21. století a zveřejněný 24. října 2008 při zahájení napouštění jezera.
Původní záměr v r. 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienická služba zakázala tuto variantu z důvodu vysokého znečištění vody. Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná u stejnojmenné obce Stranná. Zdrojem vody byla také důlní voda z asi 5 km vzdáleného hlubinného dolu Koh-i-noor a vlastní povodí jezera. Napouštění bylo oficiálně a slavnostně zahájeno 24. října 2008 a podle projektu mělo být dokončeno v r. 2011. V průběhu napouštění a úprav okolí bylo okolí střeženo a pohyb v něm omezen. U příležitosti druhého výročí od začátku napouštění byl uspořádán den otevřených dveří. Napouštění bylo zastaveno ke dni 25. června 2012. V květnu 2014 bylo zahájeno dopouštění na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m. Kóty stálého nadržení bylo dosaženo v září 2014. Od počátku napouštění se tak hladina zvýšila o 52,91 m. Každoročně je na provoz jezera vynakládána částka převyšující 20 milionů korun, z čehož téměř polovinu mohou činit náklady na zabezpečení přívodu vody z Ohře. V r. 2008 firma Cheminvest vybudovala hráz přístaviště s kapacitou až několika desítek lodí. Rekultivační práce měly být původně ukončeny v r. 2018, na počátku r. 2019 však bylo ohlášeno, že zpřístupnění jezera pro rekreační účely se odkládá o rok, neboť se objevily problémy s nestabilním geologickým podložím. Projevil se také časový skluz u budování plovoucích mol a dalších objektů, které měly sloužit jako zázemí pro integrovaný záchranný systém. V sobotu 12. září 2020 bylo jezero oficiálně zpřístupněno veřejnosti, i když z důvodu koronavirové krize bez oslav a doprovodného programu jako součásti Mostecké slavnosti, která byla z důvodu pandemické situace rovněž zrušena. Již v r. 2013 bylo v jezeře zjištěno 6 druhů vodních měkkýšů: 5 druhů sladkovodních plžů a jeden druh mlže. V r. 2019 tu bylo napočítáno 22 druhů vodních ptáků. Mezi těmito druhy výrazně převažoval racek chechtavý a lyska černá, dále zde byl hojný racek bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští, polák velký a polák chocholačka. Podle ornitologů se řadí jezero Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v ČR.Text: historie
17.3. 2023 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
