V těchto místech se původně žádná vodní plocha nenacházela, což dokládá zejména I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783, kdy se v okolí nacházelo pouze několik roztroušeně položených hospodářských dvorů (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Od dávných dob zde byla totiž pouze pole, přivtělená k osadě Bohdanecké Dvory (vzniklé raabizací z původního Bohdaneckého dvora, který byl roku 1650 uváděn mezi těmi obecními a poprvé se o něm hovoří v roce 1564, kdy náležel Jiříku Bohdaneckému), což můžeme vidět i z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Quido Johanna Zellerina a geometra 4. třídy Antona Calvase. Tehdy se o tuto lokalitu dělili: Jan Marek z čp. 8, Václav Tomeš z čp. 7, Matyáš Marek z čp. 10 a Josef Komárek z Kuklen, který svůj pozemek později rozdělil na 2 části a odprodal k čp. 10 v Bohdaneckých Dvorech a čp. 52 ve Svobodných Dvorech (majitelé uvedeni v položení od severu k jihu).
Netrvalo však dlouho a kvality půdy si všimli zdejší hospodáři, že by se hodila k cihlářským účelům. A tak tu byla v letech 1874-1875 vybudována Společná cihelna, produkující cihly a pálené střešní tašky, z níž se do dnešní doby dochoval pouze bývalý kancelářský domek čp. 238, který byl vybudován v roce 1911 nákladem vlastníka cihelny Otokara Smetany. Ta byla později částečně zničena při požáru 4. dubna 1925, kdy byla uchráněna jen její část s tzv. komorami a komín, strojovna a kůlny byly zničeny. Ohromná škoda byla částečně kryta pojistkou, a tak došlo k její obnově. Po osvobození od německých okupantů byla uvedena do provozu 3. září 1945, aby byla později znárodněna a stala se součástí Polabských cihelen. Její provoz byl ukončen 1. srpna 1977 na základě dočerpání zásob cihlářské hlíny. Od té doby areál začal postupně chátrat, a tak bylo později rozhodnuto o jeho demolici, v jejímž rámci byl 20. října 1994 zbourán 42 m vysoký komín cihelny. Na místě bývalé Společné cihelny vznikla v letech 1994-1995 výrobní hala firmy KEWO a v letech 2002-2003 žárová zinkovna společnosti Wiegel CZ. V bývalém hliníku této cihelny, jenž na sebe upozornil tím, že zde byly roku 1903 vykopány 2 lidské kostry s nádobami z doby hradištní, v roce 1908 objeveny další 2 hroby skrčků a v letech 1919 a 1923 jámy se střepy, tak později vyrazila na povrch podzemní voda, jež byla doplňována vodními srážkami a splachy z okolních polí, čímž vznikl základ tohoto rybníka, přičemž ještě v topografické mapě 1:5 000 z roku 1958 je v těchto místech zakreslen pouze onen hliník, stejně tak ve státní mapě téhož měřítka z roku 1963 a rybník zde můžeme uvidět až ve vojenské topografické mapě z roku 1967 od nadporučíka V. Košťála, jež byla zhotovena při mapování v předchozím roce. To již dosahovala tato vodní plocha dnešní výměry, protože písek odtud byl využit i pro zdejší okolní stavební boom a zemina pro následné terénní úpravy, což nám dokazuje rovněž řada leteckých snímků z tohoto i pozdějšího období, např. z let 1964 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1964.HKRA70.02189) a 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1969.HKRA70.04692). Dnes má tento rybník plochu téměř 4,1 ha, i když v katastru nemovitostí je stále veden se svým okolím pouze jako ostatní plocha o výměře 47 193 m2, náležející firmě Wiegel. Navíc částečně ještě zasahuje na jihu do dalších 2 soukromých parcel. Bylo by na místě tuto plochu upravit, neboť je to jedno z mála míst ve Svobodných Dvorech, kde je příroda lidem ještě blízko, což zmiňuje i zdejší komise místní samosprávy ve své stati o tamní přírodě: https://svobodnedvoryhk.cz/priroda/. Dejme se překvapit, zda se tak v blízké či vzdálené budoucnosti stane, nebo bude nakonec toto místo zahrnuto a zastavěno. Já osobně bych byl samozřejmě pro onu první možnost. A jak vidět, skutečně se situace začíná měnit, což je vidět v této zmínce: https://svobodnedvoryhk.cz/bohdanecky-rybnik/.Text: historie
26.11. 2023 - Boris Jelínek
|
Přihlášení |
