Vratěnín

Tvrziště se nachází v mírném svahu směrem k asi 200 m vzdálenému potoku, který je zároveň rovnoběžný se státní hranicí s Rakouskem. Název místa podle 1,5 km dalekého Vratěnína vychází patrně z toho, že tvrziště se nachází ještě na českém území a Vratěnín je nejbližší obcí na české straně. Že s ní téměř jistě nesouvisel i ve středověku dokazuje absence písemných zmínek o sídle a především značná vzdálenost od obce, která nemohla být motivovaná ani hledáním vhodnějšího místa pro stavbu. Sídlo tak patrně příslušelo k nějaké zaniklé osadě v blízkém okolí či k rakouské obci Luden, která je jen asi 500 m jihovýchodním směrem a její historie mi není známa.

Tvrziště se dnes nachází v podstatě uprostřed polí a je tak štěstí, že nebyl jeho reliéf srovnán s okolím. Možná je to i proto,že bylo využito jako menší sad. Nasvědčovalo by tomu několik pravidelně zasázených jabloní na povrchu jádra. Díky nim a několika málo keřům a stromům je tak zdaleka viditelné. Přestože v zimě zde bylo několik desítek cm sněhu, tak se zdá, že k místu nevede žádná polní cesta. Je proto nejlepší se sem vydat zaniklou silnicí mezi Vratěnínem a Ludenem a za výraznou esovitou zátočinou se vydat přes pole ke skupince stromů napravo. Na turistické mapě je místo značené jako povrchový důl či spíš propadliště. Samotná tvrz měla klasické okrouhlé utváření s jádrem a příkopem s vnějším valem a pro obranu byla nevýhodně situovaná a ohrozitelná ze všech stran. Do dnešní doby se zachovala ve velmi dobrém stavu. Jádro má dnes tvar téměř pravidelného oválu, s osami asi 35 x 30 m. Jeho povrch není sice rovný, navíc se mírně svažuje směrem k jihu, ale o zástavbě moc nevypovídá, žádné výrazné prohlubně nejsou patrné. Už velikost tvrziště naznačuje, že její podoba byla minimálně z části kamenná. To potvrzuje i nedávná sonda, která vede přes vnější val na jihu až do půlky jádra. Je v ní vidět výrazná kamenná suť. Okolo jádra obíhal příkop, zdá se že nepravidelně široký, dnes okolo 10 až 18 m. Stále je dost hluboký, nejvíc na severu, až 5 m. Z vnějšího valu se zachoval jen úsek na jižní straně, kde má vnější výšku asi 2 m. Na ostatních stranách byl jistě taky a byl patrně zemědělskou činností zničen.

Text: turistické
22.1. 2006 - Roman Řezáč