První zmínky v historických pramenech se objevují v letech 1354 a 1360, kdy se připomíná zeman Věnek z Horek, po něm následuje v l. 1387 – 1389 Petr Bratroš z Horek. Člen tohoto rodu Ješek se připomíná ještě roku 1444 jako účastník sjezdu šlechty v Nymburce. Později přešla tvrz i celý statek do majetku Klusáků z Kostelce, pravděpodobně sňatkem dědičky zemanů z Horek Markéty s Václavem Klusákem z Kostelce. O něm je známo, že nechal v areálu tvrze postavit novou, do dnešní doby zachovalou věž s dvěma opěráky a najal na její stavbu pražského kameníka Staňka. Ten však za svoji práci nedostal řádně zaplaceno a musel dlužné peníze nakonec vymáhat u komorního soudu na Václavovu synovi Albrechtovi. Albrecht Klusák nakonec roku 1510 zaplatil a vyhnul se tak vězení. Roku 1589 prodal Vojtěch Klusák Velké Horky Markétě z Řehnic, pozdější manželce Albrechta Zdeňka Kaplíře ze Sulevic a na Brodcích. Od Kaplířů získal zboží roku 1599 jeden z vůdců českých stavů Mikuláš Gerštorf z Malšovic, majitel blízkého Řepína a Cetně. Po Mikulášově smrti roku 1619 byl jeho majetek pro účast na povstání zabaven a roku 1621 jej od panovníka získal Jiří Benedikt Benyk z Petersdorfu. Vdova po jeho synovi Marie Jezberovská pak statek roku 1676 prodala hejtmanu Boleslavska Janovi Renardovi z Valmerodu, od nějž jej o patnáct let později získal František Mikuláš z Klebelsberka. Na počátku 18. století se pak majitelé Velkých Horek často střídali, a to až do roku 1744, kdy je koupil hrabě František Josef Pachta z Rájova a připojil je k panství v sousedním Beznu. Proto zámeček v Horkách přestal sloužit jako panské sídlo a pomalu s výjimkou věže původní tvrze zpustl. Až v 19. století byl částečně opraven, čelní křídlo při staré věži však úplně zaniklo. V současné době probíhá postupná rekonstrukce památky.
Text: historie
9.1. 2006 - © Z. Fišera (in Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Okr. Muzeum Mladá Boleslav 2002)
|
Přihlášení |
